náhledy
Teleskop Spitzer byl vypuštěn 25. srpna 2003 na oběžné dráze kolem Slunce, aby nalezl do té doby skryté vlastnosti známých kosmických objektů a pomohl k objevům a poznatkům jak v rámci naší sluneční soustavy, tak celého vesmíru až k jeho okraji.
Autor: California Institute of Technology
Jen pro připomenutí, spolu s infračerveným Spitzerem patří mezi velkou čtyřku vesmírných teleskopů z přelomu tisíciletí Hubble, Chandra a Compton. Ty zkoumají, nebo v případě Comptonovy observatoře zkoumaly, vesmír v oblastech viditelného, rentgenového či gama záření.
Autor: NASA/Technet
Technické označení tohoto teleskopu znělo Space Infra-Red Telescope Facility (SIRTF), ale jeho tvůrci mu dali i „civilní“ jméno Spitzer Space Telescope (SST). To odkazuje na amerického teoretického fyzika Lymana Spitzera, který se ve své práci „Výhody mimozemské observatoře pro astronomii“ zbýval možnostmi dalekohledů umístěných do vesmíru . Uvažoval tehdy o pozorováních pomocí dalekohledů různého průměru, od čtvrtmetrového po patnáctimetrový a v pozdějších letech se zasazoval o získání peněz na takovou misi. (na snímku Lyman Spitzer)
Autor: Public Doman
Zajímavé je, že byl teleskop umístěn na stejnou oběžnou dráhu jako Země a každý rok se od nás vzdálil asi o desetinu vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. I to je jeden z důvodů, proč bude mise tohoto dalekohledu 30. ledna 2020 ukončena, v té době bude ve vesmíru téměř 6 002 dny. Současná vzdálenost totiž snižuje přenosovou rychlost dat.
Ilustrace vybavení vesmírného teleskopu Spitzer na pozadí Mléčné dráhy v infračerveném spektru.
Prodlužování mise pokračovalo i proto, že se oddalovalo vypuštění jeho nástupce v podobě infračerveného teleskopu Jamese Webba, jehož let do vesmíru je po řadě odkladů naplánován až na březen 2021. Vědci by rádi Spitzera provozovali až do té doby, ale v rozpočtu NASA se již na něj letos nenašly žádné peníze. NASA chtěla dalekohled prodat, ale nikdo jiný o jeho provozování nejevil zájem. Ke konci ledna tak teleskop agentura odstřihne.
Autor: NASA
Spitzer Space Telescope má za dobu svého působení na svém kontě opravdu významné objevy. I když v době jeho výroby nebyly známé žádné exoplanety, tedy planety, které obíhají kolem jiných sluncí, podílel se na popisu vlastností některých z nich. A na své konto si připsal i objev řady z nich. Ten nejznámější je teprve dva roky starý. Nejdříve potvrdil přítomnost dvou planet o velikosti Země v systému TRAPPIST-1 a pak objevil dalších pět planet ve stejném systému.
Autor: ESO/M. Kornmesser
Dalekohled také stojí za vůbec první teplotní mapou povrchu exoplanety. Povedlo se to v roce 2007 u exoplanety HD 189733b, která patří mezi „horké Jupitery“, obří žhnoucí planety, které obíhají těsně kolem svých mateřských hvězd.
Autor: NASA
Mezi prvními planetami, které Spitzer popsal, byla v roce 2004 nejmladší objevená planeta s odhadovaným stářím asi milion let nacházející se u hvězdy CoKu Tau 4. Spizer byl schopen nacházet nové planety díky infračerveným detektorům, které jsou schopny pronikat mračny kosmického prachu kolem velmi mladých hvězd. Mohou tak monitorovat oblasti, v nichž se planety formují.
Autor: NASA/Technet
Výsledky pozorování Spitzerova kosmického teleskopu také ukázaly, že planety jsou u dvojhvězdných systémů přinejmenším stejně časté jako u osamělých hvězd. U těsných párů se vyskytují dokonce ještě častěji. Bude to platit i pro toto plynové mračno kolem binárního systému. Takové mračno, z něhož se rodí planety, bylo tehdy nalezeno u 60 % těsnějších binárních soustav.
Autor: NASA/JPL-Caltech
Ukázka toho, jak pomáhá pochopit infračervená část spektra vlastnosti objektů ve vesmíru. Nahoře je upravený snímek spirální galaxie Sombrero pouze ve viditelné čísti spektra, níže pak s přidáním infračervené složky.
Autor: NASA/Technet
Díky teleskopu Spitzer se na konci minulého desetiletí podařilo sestavit největší snímek Mléčné dráhy, jaký byl do té doby vytvořen. Vznikl spojením 800 000 infračervených snímků.
Autor: NASA/California Institute of Technology
Tento infračervený snímek z dalekohledu Spitzer Space Telescope ukazuje mlhovinu Orion, což je k Zemi nejbližší velká „porodnice“ hvězd.
Autor: NASA/California Institute of Technology
Hvězdokupa Coma na barevně upraveném snímku odhaluje tisíce nových slabých objektů (zelená). Obrázek kombinuje data z viditelného spektra (modrá) s dlouhými a krátkými vlnovými délkami infračerveného spektra (červené a zelené). Pořízeno teleskopem Spitzer.
Autor: NASA/California Institute of Technology
Krabí mlhovina (také M1, NGC 1952 či Taurus A) je pozůstatek exploze, kterou lidé pozorovali v roce 1054. Tento snímek je složený z pozorování ve viditelném spektru (to je zeleně), rentgenovém (od fialové po modrou) a infračerveném (červeně).
Autor: NASA/CXC/ASU/J.Hester et al.; ESA/ASU/J.Hester & A.Loll; NASA/JPL-Caltech/Univ. Minn./R.Gehrz
Prstencová mlhovina v infračerveném spektru, jak ji zachytil vesmírný teleskop Spitzer.
Autor: NASA/JPL-Caltech/J. Hora (Harvard-Smithsonian CfA)