V neděli devátého října 2022 přesně ve 15:21 SELČ zaznamenaly družice kolem Země extrémně jasný a dlouhotrvající záblesk záření gama ( gamma-ray burst, GRB).
„Byl to pravděpodobně nejjasnější gama záblesk, jaký jsme kdy detekovali,“ říká Mirko Piersanti z univerzity v italské L’Aquile a vedoucí autor týmu, který zveřejnil výsledky studia této události.
Souhlasí s tím i zpráva organizace NASA, která uvádí, že sluneční soustavou prošel tak výjimečný puls intenzivního záření, že jej astronomové rychle nazvali BOAT (the brightest of all time) – nejjasnějším zábleskem všech dob. Zdroj tohoto záření, výbuch supernovy, klasifikovaný jako GRB 221009A, patřil k nejsilnější třídě explozí ve vesmíru.
Záblesky gama záření jsou nejzářivější exploze ve vesmíru. Astronomové se domnívají, že většina z nich vzniká, když jádru masivní hvězdy dojde jaderné palivo, zhroutí se pod vlastní tíhou a vytvoří černou díru. Na tuto rychle rotující černou díru pak dopadá látka hvězdné obálky. Tento proces způsobí, že černá díra vytvoří dva silné úzké výtrysky, které zbývající hvězdný obal prorazí. Výtrysky trvají několik desítek sekund. Tyto proudy pronikající hvězdou při své cestě do vesmíru vyzařují rentgenové a gama záření. Poté se zaboří do materiálu obklopujícího hvězdu odsouzenou k zániku a vytvoří mnohavlnný záblesk, který postupně slábne. Čím blíže se díváme na jeden z těchto výtrysků, tím jasnější se podle NASA jeví.
Toto záření putovalo téměř dvě miliardy světelných let, než dorazilo k Zemi.
Když dorazilo, děly se věci. Záblesk byl tak jasný, že oslepil většinu přístrojů pro měření gama záření ve vesmíru, což znamená, že nemohly přímo zaznamenat skutečnou intenzitu záření. Avšak detektory na řadě sond obíhajících na oběžné dráze a také observatoře po celém zachytily známky toho, že zemská ionosféra byla výbuchem na několik hodin narušena.
Jak připomíná Evropská kosmická agentura, ionosféra je část horních vrstev zemské atmosféry, která obsahuje elektricky nabité plyny zvané plazma. Rozprostírá se ve výšce od přibližně 50 km do 950 km.
Tým vědců zjistil, že tento výbuch způsobil měřitelnou změnu v počtu ionizovaných částic nacházejících se v horních vrstvách zemské atmosféry, včetně molekul ozonu, které snadno pohlcují škodlivé sluneční záření.
„Ozon byl částečně vyčerpán, byl dočasně zničen,“ řekl pro NewYork Times Pietro Ubertini, astronom z Národního astrofyzikálního ústavu v Římě, který se podílel na objevu atmosférické události. Účinek byl zjistitelný jen několik minut, než se ozon sám obnovil, takže „nešlo o nic vážného“, řekl doktor Ubertini. Kdyby se však supernova podle něj vyskytla blíže k Zemi, „byla by to katastrofa“.
Slunce je obvykle hlavním zdrojem záření dostatečně silného na to, aby ovlivnilo pozemskou ionosféru. Tento záblesk záření gama však spustil přístroje, které jsou obvykle vyhrazeny pro studium obrovských explozí ve sluneční atmosféře známých jako sluneční erupce. „Je pozoruhodné, že tato porucha zasáhla nejnižší vrstvy zemské ionosféry, které se nacházejí jen několik desítek kilometrů nad povrchem planety Země, a zanechala tak otisk srovnatelný s velkou sluneční erupcí,“ říká Laura Hayes, výzkumná pracovnice a sluneční fyzička v ESA.
