Mise Polaris Down bude v mnoha ohledech akčnější než víceméně rutinní mise, které nám státní kosmické organizace servírují v posledních dekádách. Po různých odkladech se nyní plánuje start kosmické lodi Crew Dragon pojmenované Resilience k misi Polaris Dawn z Floridy nejdříve v úterý v 9:38 středoevropského času.
Vysoko, ve skafandrech, s katetrem…
V čem bude spočívat výjimečnost mise Polaris Dawn? Jednoduše řečeno v posouvání hranic schopností člověka a možností techniky. Kosmická loď Crew Dragon se dostane až do vzdálenosti 1 400 kilometrů od Země. Půjde o rekord v tomto století, nejvyšší let člověka od Země od konce programu Apollo (prosinec 1972) a historicky vůbec nejvyšší let na oběžné dráze Země.
Rekord dosud drží posádka mise Gemini 11, která se od naší mateřské planety vzdálila na 1 369 km. Pro srovnání: Mezinárodní kosmická stanice krouží ve výšce cca 420 km. Mimochodem, všechny tyto rekordy drží muži, přičemž v posádce Polaris Dawn jsou dvě dámy. A protože letů Gemini nebo Apollo se žádná žena nezúčastnila, budou nově ustanovené i v této kategorii.
Polaris Dawn ale nemá jen lámat rekordy. V průběhu mise dojde k historicky prvnímu výstupu do kosmického prostoru ve skafandrech vyvinutých ze soukromých zdrojů. Výstup otestuje nové technologie a možnosti práce v otevřeném prostoru. Půjde přitom o velmi riskantní záležitost.
Kvarteto astronautů bude také testovat spojení kosmické lodi s řídicím střediskem a dalšími subjekty na Zemi pomocí družicového komunikačního systému Starlink. Ten dnes tvoří 5 764 operačních družic, přičemž je určený primárně pro komunikaci se statickými nebo pohybujícími se objekty na zemském povrchu či v jeho blízkosti. Jak si ale povede během spojení s kosmickou lodí na oběžné dráze? Opět: tento technologický experiment by nám mohl otevřít nové možnosti komunikace na orbitě.
A nesmíme zapomenout ani na 36 vědeckých experimentů, které připravily tři desítky institucí. Namátkou John Hopkins University, NASA, University of Colorado, Air Force Academy a další, celý seznam nejdete tady.
Pro představu – pilot letu Scott Poteet bude mít v rámci experimentu věnujícího se zkoumání nitrolebního tlaku zavedený do prostoru krční páteře katetr. Ten bude napojený na senzor implantovaný pod jedním z jeho žeber a bude sloužit k přímému měření tlaku tělních tekutin v podmínkách mikrogravitace. Zařízení není schváleno k použití v USA, takže pro realizaci experimentu bylo třeba získat výjimku od amerických úřadů. Význam experimentu ovšem může být dalekosáhlý – potíže s nitrolebním tlakem (a s ním související bolesti hlavy, problémy se zrakem apod.) trápí 40 procent astronautů.
Ne, toto rozhodně není „turistický let“, jak je někdy prezentováno. Ne, astronauti se rozhodně během pětidenní výpravy nudit nebudou.