V pondělí ráno vše vypadalo bez problémů. První start rakety Vulcan se povedl na výbornou, stejně jako vypuštění modulu Peregrine, který měl následující dny putovat k Měsíci a později na něm i přistát.
Podle předpokladů se Peregrine několik desítek minut po startu spojil a začal komunikovat s řídicím střediskem výrobce. Pak mělo proběhnout natáčení zařízení tak, aby jeho solární panely mohly dodávat dostatek energie.
Odpoledne téhož dne se však objevila zpráva, která ukazovala, že se zařízení dostalo do problémů. První informace od pozemního týmu hovořila o tom, že zaznamenali „anomálii“, která zabránila stabilnímu nasměrování solárních panelů ke Slunci. Společnost Astrobotic k tomu uvedla, že inženýři na řešení problému pracují. Zároveň patrně došlo k problémům s komunikací.
V následné zprávě firma informovala, že se jí podařilo obnovit komunikaci s Peregrinem. „Improvizovaným manévrem se týmu podařilo přesměrovat solární soustavu Peregrina směrem ke Slunci. Nyní nabíjíme baterii. Pokračujeme ve vyhodnocování získaných dat a posuzujeme stav toho, co považujeme za příčinu anomálie: poruchu v pohonném systému,“ vysvětlili zástupci Astroboticu. Toto nasměrování přitom nebylo nijak jednoduché, tým k němu musel využít blíže nespecifikovaný improvizovaný manévr.
Lidé zodpovědní za misi Peregrine Mission One zároveň děkovali nejen za verbální podporu vyjadřovanou z celého světa, ale také za nabídky pomoci. „To je to, co dělá kosmický průmysl tak výjimečným, že se tváří v tvář nepřízni osudu sjednocujeme,“ uvedli.
Poškozená izolace a únik paliva
Stále tak byla naděje, že se misi podaří zachránit. Tu však zmařily další postupně přicházející zprávy. První z nich, která přišla ještě s pondělním datem, upozorňovala na poruchu pohonného systému a ztrátu pohonných látek. Tým Peregrine Mission One tak začal zvažovat alternativní profily mise.
Potvrzení o problémech přinesl i první snímek, který modul Peregrine poslal.
Snímek zachycující poškozenou izolaci na modulu Peregrine.
Je na něm vidět, že byla narušena vícevrstvá izolace (MLI), což podle řídicího střediska mise odpovídalo telemetrickým údajům poukazujícím na anomálii pohonného systému. Malou náplastí na frustraci pak byla informace, že baterie zařízení byla plně nabitá a mohly tak být prováděny některé další úkony. V té chvíli už byli lidé zodpovědní za průběh mise Peregrine Mission One víc než 24 hodin na nohou.
Definitivní křížek nad možností přistát na Měsíci pak udělala společnost Astrobotic během úterního večera a noci. Potvrdilo se totiž, že pokračuje únik pohonných látek a zároveň že trysky, které mají pomáhat udržet polohu modulu, musejí pracovat déle, než kolik mají naplánovanou životnost, aby zabránily nekontrolovatelnému pádu modulu.
„Pokud budou trysky schopny pracovat i nadále, domníváme se, že by sonda mohla pokračovat ve stabilním směru ke Slunci ještě přibližně 40 hodin, a to na základě současné spotřeby paliva. V tuto chvíli je naším cílem dostat Peregrine co nejblíž k Měsíci, než ztratí schopnost udržet polohu směřující ke Slunci a následně ztratí energii,“ psali z řídicího centra mise.
Po 32 hodinách ve kosmickém prostoru bylo stále nesnadné udržet sondu ve správném směru a umožnit tak solárním panelům pracovat naplno. V tu dobu také přišlo definitivní potvrzení, že primární cíl mise nebude možné splnit.
„Vzhledem k úniku pohonných látek bohužel není šance na měkké přistání na Měsíci. Stále však máme dostatek pohonných látek, abychom mohli pokračovat v provozu vozidla jako kosmické lodi,“ plánovali náhradní úkol modulu Peregrine odborníci.
Předběžná příčina nezdaru
To již výpočty ukazovaly, že palivo vydrží ještě asi na 40 hodin a zástupci Astroboticu se díky tomu pokusí o získávání co největšího množství dat, které budou moct využít při misi dalšího lunárního modulu, jenž ponese jméno Griffin.
Později Astrobotic zveřejnil první předběžné výsledky vyšetřování problému, které vyloučily, že by za nesplněním úkolu mise stál případně nepovedený start rakety Vulcan, která do kosmického prostoru vynášela komerční náklad poprvé.
Update #8 for Peregrine Mission One: https://t.co/gyH4W6B3cc
„Současná hypotéza společnosti Astrobotic o anomálii pohonu kosmické lodi Peregrine je taková, že se znovu neuzavřel ventil mezi heliem a okysličovadlem otevřený po spuštění během inicializace. To vedlo k přílivu vysoce natlakovaného helia, což zvýšilo tlak v nádrži okysličovadla nad jeho provozní limit a následně nádrž protrhlo. Ačkoli se jedná o pracovní teorii, úplnou analytickou zprávu vypracuje formální revizní komise složená z odborníků z oboru až po dokončení mise,“ popisují v prohlášení pravděpodobný důvod nešťastného průběhu mise Peregrine Mission One v Astrobotic.
Modul vynesl nosič Vulcan vysoký 60 metrů s motory vyrobenými společností Blue Origin Jeffa Bezose v pondělí krátce po čtvrt na devět středoevropského času. Modul Peregrine měl na Měsíci přistát 23. února.
8. ledna 2024 |
Peregrine nese dvacet kusů užitečného nákladu pro různé zákazníky, včetně NASA, která na modul umístila pět vědeckých přístrojů v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Žádný z nich tak nedorazí na místo určení.
Další start v rámci programu CLPS se uskuteční podle serveru Space.com v únoru, kdy se k Měsíci vydá přistávací modul Nova-C houstonské společnosti Intuitive Machines na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
Znesvětíte posvátný Měsíc! Navajové protestují proti raketě s lidským popelem |
Kdyby nedošlo k žádnému problému, mohl být Peregrine prvním americkým zařízením, které by na Měsíci provedlo měkké přistání, od Apolla v roce 1972. Zároveň by šlo o vůbec první přistání na Měsíci zprostředkované soukromou společností. Všechny dosavadní pokusy však skončily neúspěšně.
