Sovětský svaz byl prvním státem, kterému se podařilo dostat svou sondu na povrch druhé planety naší sluneční soustavy. Byla to sonda Veněra 3 v roce 1966, která na povrch sice spadla, ale i to se počítá, protože to byl první lidský objekt, který se kdy na jinou planetu dostal.
V březnu roku 1972 se dostala na řadu sonda Veněra 8, která měla navázat na úspěch předchozí Veněry 7 z roku 1970. V rámci této mise se podařilo dostat na povrch Venuše přístroje, které byly schopné vysílat několik desítek minut, a předaly tak informaci o povrchové teplotě. O napínavém příběhu dobývaní Venuše se více dočtete v textu Karla Pacnera „Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši“.
Několik dní po startu Veněry s číslem 8 vyrazila k této planetě další Veněra. Ta však takový úspěch nezaznamenala. Start z kazašského Bajkonuru sice proběhl podle plánu, ale pak uvízla na oběžné dráze kvůli problémům s pohonem. A neúspěch v tomto programu znamenal i to, že sonda ztratila z politického hlediska právo na název Veněra, jako u předchozích problematických sond tohoto programu, a je tak známa pod označením Kosmos 482.
Tato družice již 53 let krouží kolem Země a postupně ztrácí odstup. Jak naráží na nejsvrchnější výběžky atmosféry, zpomaluje, padá rychleji a nakonec se zřítí na její povrch.
Odborníci nyní spočítali, že by se tak mělo stát někdy na začátku května. Určit přesný čas a místo dopadu týdny dopředu je velice složité, protože neřízený pád takové družice ovlivňuje řada okolností, především to, kde na své cestě naráží do atmosféry, což je ovlivňováno třeba sluneční aktivitou.
Podle předpovědi Nizozemce Marca Langbroeka, který provozuje blog SatTrackCam, by měla družice dopadnout na Zemi 10. května s rozptylem ± 2,8 dne.
Jak se sestřeluje mrtvá družice? Je to jako srážka s tirákem v 1 000 km/h |
„Vzhledem k tomu, že se jedná o modul, který byl navržen tak, aby přežil průlet atmosférou Venuše, je možné, že přežije i návrat do zemské atmosféry a v neporušeném stavu i dopadne,“ myslí si Langbroek.
Tato téměř půltunová sonda s velikostí kolem jednoho metru se pohybuje na oběžné dráze se sklonem 51,7 stupně. Podle Langbroeka by se pásmo dopadu mělo pohybovat mezi 52. severní a 52. jižní šířkou, kam spadá i Česko. Jsou to však zatím jen odhady, které se budou s blížícím se termínem dopadu upřesňovat.
Mezitím můžete sledovat cestu sondy například na stránkách N2YO.com.
