Sonda Voyager 1 se během svého působení ve vesmírném prostoru postupně stala tak trochu celebritou, u níž se sleduje každý její úspěch i problémy. Během svého téměř půl století dlouhého putování od Země už toho má na kontě opravdu mnoho.
Nově se tento nejvzdálenější lidský přístroj ve vesmíru dočkal vypnutí dalšího ze svých přístrojů. Důvod je prostý: úspora energie. NASA tak nedávno oznámila, že její inženýři vydali příkazy k vypnutí přístroje s označením Low-energy Charged Particles experiment (LECP).
„Kosmické lodi na jaderný pohon dochází energie a vypnutí přístroje LECP je považováno za nejlepší způsob, jak udržet prvního mezihvězdného průzkumníka lidstva v provozu,“ vysvětlují zástupci NASA.
9. září 2017 |
Přístroj, který fungoval od startu družice v roce 1977, měří nízkoenergetické nabité částice, včetně iontů, elektronů a kosmického záření pocházejícího z naší sluneční soustavy a galaxie.
Sonda Voyager 1 přicházela o část své výbavy kvůli úspoře energie již dříve. V únoru roku 1990 bylo k takovému kroku přistoupeno poprvé, když NASA vyslala signál k vypnutí dvou kamer na palubě sondy.
Nyní je celé zařízení vzdáleno od Země 25,4 miliardy kilometrů a pohybuje se rychlostí asi 84 tisíc km/h. Signál ze Země k němu putuje zhruba 23 hodin a jeho jediným zdrojem energie jsou tři radioizotopové termoelektrické generátory, které přeměňují teplo vznikající při rozpadu jader oxidu plutoničitého na elektřinu. Výkon těchto článků postupně klesá.
Podle NASA tak sonda každý rok přichází o přibližně 4 watty energie. Po téměř půl století ve vesmíru se energetické rezervy ztenčily na minimum, což vyžaduje, aby tým šetřil energií vypínáním topení a přístrojů a zároveň zajistil, že sondy nevychladnou natolik, aby zamrzlo jejich palivové potrubí.
Nynější vypnutí LECP bylo také reakcí na incident, který se stal 27. února. Tehdy během rutinního, plánovaného manévru s nakloněním sondy došlo k neočekávanému poklesu úrovně napájení sondy Voyager 1. Jakýkoli další pokles napájení by přitom mohl spustit systém ochrany proti podpětí sondy, který by automaticky odstavil některé komponenty.
Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981 |
„Voyager 1 má stále dva funkční vědecké přístroje – jeden, který naslouchá plazmovým vlnám, a druhý, který měří magnetická pole. Stále fungují skvěle a posílají zpět data z oblasti vesmíru, kterou dosud žádná jiná lidmi vyrobená sonda neprozkoumala,“ řekl Kareem Badaruddin, vedoucí mise Voyager.
Příprava na další úspory
Inženýři jsou nyní přesvědčeni, že vypnutí systému LECP přidá sondě Voyager 1 zhruba rok navíc. Mezitím se připravují plány na to, aby se najednou vyměnila skupina napájených zařízení za alternativy s nižší spotřebou energie, aby se sonda udržela dostatečně teplá a mohla pokračovat ve sběru vědeckých dat.
Řízení mise tento náročný krok označuje jako Big Bang a nejdříve ho otestuje na sesterské sondě Voyager 2, která má k dispozici i něco více energie. Proběhnout by to mělo do začátku letošního července.
To by mohlo vést k dalšímu prodloužení životnosti sondy, která od svého vypuštění vysoce překonala své původní úkoly a jako první funkční sonda vstoupila v roce 2012 do mezihvězdného prostoru, tedy do oblasti mimo heliosféru, což je jakási bublina slunečního větru a magnetického pole vycházející ze Slunce.
Na své palubě veze vzkaz pro případné mimozemské nálezce, který obsahuje měděný pozlacený disk o průměru 305 milimetrů, na němž je záznam 115 obrázků v analogovém formátu. Dále zvukový záznam 55 pozdravů v různých jazycích světa od akkadštiny, kterou se hovořilo v Sumeru před šesti tisíci lety, přes angličtinu, češtinu, ruštinu až k modernímu čínskému dialektu Wu.
15. září 2013 |
