V úterý 17. února 2026 proběhlo prstencové zatmění Slunce s maximem v 13:12 SEČ. I když tato nebeská událost poutá pozornost astronomických nadšenců po celém světě, naživo si ho moc neužili. První fáze v podobě částečného zatmění začala nad jižním Tichým oceánem. Takto zachytil částečné zatmění svým fotoaparátem Matyáš Šanda, který nyní pobývá na Antarktidě, konkrétně na ostrově Nelson.

Autor: Matyáš Šanda

Částečný stín, který vrhal Měsíc posunující se do zorného pole před Slunce, se pak pohyboval na jihovýchod směrem k Antarktidě, kde bylo možné sledovat plném prstencové zatmění. Následně úkaz postupoval přes jižní cíp Jižní Ameriky. Tam zasáhl část Argentiny, Chile a Uruguaye a nakonec zamířil nad jižní Atlantský oceán. Na snímku je další pohled na fázi částečného zatmění z fotoaparátu Matyáše Šandy z ostrova Nelson.

Autor: Matyáš Šanda

Celý úkaz začal dopoledne a končit měl kolem 13:30 odpoledne. Avšak plné prstencové zatmění, které trvalo necelé dvě a půl minuty zasáhlo pouze velmi malou oblast Antarktidy ležící podle serveru Space.com v oblasti velké 4 282 × 616 kilometrů. Tento snímek ukazuje detailní pohled na částečné zatmění pozorované Matyášem Šandou z ostrova Nelson.

Autor: Matyáš Šanda

Jak je u prstencového zatmění pravidlem, ani nyní Měsíc nepřekryl Slunce celé, ale jen z asi 96 % slunečního disku, a Slunce mu tak vytvořilo jakýsi prstencový okraj. Takto vypadal začátek úkazu při pohledu z jihoafrického Johannesburgu.

Autor: AP

Zatmění Slunce nastává, když Měsíc projde před Sluncem, blokuje jeho světlo a vrhá stín na zemský povrch. Při částečném zatmění Slunce pak Měsíc sluneční kotouč nezakrývá zcela, ale pouze částečně z některé ze stran. To je vidět i na tomto snímku začátku prstencového zatmění ze 17. února 2026 při pohledu z jihoafrického Johannesburgu.

Autor: AP

Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce. To, že můžeme vůbec někdy pozorovat zatmění Slunce je podle portálu Astro.cz dáno tím, že Měsíc je přibližně 400× blíže k Zemi než Slunce, avšak je také asi 400× menší. To se však bude ve velice dlouhém výhledu postupně měnit, jak se Měsíc od nás vzdaluje rychlostí necelé čtyři centimetry za rok.

Autor: Petr Topič, MAFRA

V Česku nás mnohem více bude zajímat srpnové zatmění Slunce. To bude úplné a po 27 letech bude opět pozorovatelné z Evropy, ze střední Evropy pak půjde o nejvýraznější částečné zatmění až do roku 2075.

Autor: ČTK

Úplné zatmění se odehraje v úzkém pásu, který povede přes Grónsko, Island a zejména Španělsko, kam se kvůli dobré dostupnosti chystají tisíce pozorovatelů z celé Evropy. Na tomto snímku z 26. prosince 2019 tisíce lidí v jižní Asii a částech Blízkého východu sledovaly neobvyklé prstencové zatmění Slunce.

Autor: AP

Celý úkaz potrvá necelou hodinu a bude pozorovatelný pouhýma očima – vždy však výhradně přes bezpečný sluneční filtr. Řada hvězdáren v Česku a na Slovensku plánuje veřejná pozorování, úkaz však bude možné sledovat i z domova – ideálně s výhledem k západnímu obzoru. Na snímku jedno z předešlých prstencových zatmění pozorované z části Austrálie a Papuy Nové Guiney.

Autor: The Gravity Discovery Centre & Observatory near Perth, Reuters

Jen několikrát za století je možné sledovat tzv. hybridní či kombinované zatmění Slunce. Je unikátní tím, že se z určitého bodu na Zemi jeví jako úplné, ale z jiných oblastí jako prstencové, tedy takové, kdy jsou kolem Měsíce vidět okraje Slunce.

Autor: AP

Prstencové zatmění Slunce nad Indonésií (26.1.2009). Slunce pohledem přes solární filtr z Indonéského Bandar Lampung.

Autor: Reuters

Prstencové zatmění Slunce nad Indonésií (26. 1. 2009). Slunce pohledem přes solární filtr z indonéského Bandar Lampung.

Autor: Reuters

Prstencové zatmění Slunce v Asii pozorovaly tisíce lidí