Ke konci příštího roku se má na svou cestu do vesmíru vydat nová evropská sonda PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of stars), jejímž cílem je najít v kosmickém prostoru sluneční soustavy, které mají planety vhodné pro život a dokonce i takové, které se mají svými charakteristikami co nejvíce podobat Zemi.
Obecně je cílem mise PLATO hledat a studovat plynné, ledové i kamenné planety v planetárních systémech vně našeho Slunečního systému. Mise je velice důležitá také pro výzkum hvězd, protože bude studovat mateřské hvězdy objevených exoplanet. Počítá se s tím, že během plánované čtyřleté mise bude pozorovat více než 200 tisíc hvězd.
Samotná družice vyrobená z uhlíkových vláken bude mít části z titanu a hliníku. Oproti jiným podobným systémům, které využívají velké teleskopy, se u této mise bude využívat rozhraní 26 menších dalekohledů.
„Čtyřiadvacet z těchto kamer bude snímat oblohu každých 25 sekund, další dvě tzv. rychlé kamery s ohromující kadencí jednoho měření za 2,5 sekundy. Obě rychlé kamery jsou navíc vybaveny širokopásmovými barevnými filtry a umožní tak simultánně zachytit transit planety v červené a modré oblasti spektra. Zaznamenané rozdíly mohou být okamžitým indikátorem pro přítomnost atmosféry exoplanety právě přecházející před svou mateřskou hvězdou,“ vysvětlují funkci optického systému vědci z Astronomického ústavu AVČR.
Test optického systému mise Plato ve vakuové komoře.
Funkce celé této soustavy dalekohledů bude obdobná, jako u vesmírných teleskopů. Budou hledat planety pomocí pozorování zeslabení světla hvězd, které je způsobeno tím, že před ním proletí objekt velký jako planeta. V podstatě tak tento tzv. tranzit způsobí částečné zatmění tamního slunce, či chcete-li hvězdy. Analýza těchto tranzitů a změn hvězdného světla umožní přesné určení vlastností exoplanet a jejich hostitelských hvězd.
Velká účast z Česka
Zajímavé je, že celá mise je v režii Evropské vesmírné agentury a významně se na ní podílejí firmy a organizace z Česka nebo české pobočky zahraničních firem.
Platí to například pro společnost S.A.B Aerospace, což je italská společnost, která v roce 2014 založila svoji brněnskou pobočku. Firma se dlouhodobě věnuje konstrukcím a projektům pro vesmírný průmysl a podle svých slov brněnská pobočka svoji „italskou matku“ přerostla. V roce 2019 se stala samostatnou společností koncernu S.A.B. A právě tato společnost měla na starosti návrh, vývoj, nákup, integraci a testování mechanických subsystémů servisního modulu.
11. listopadu 2022 |
„Za kompletní družici bude mít SAB Aerospace následně zodpovědnost. Na různých částech stroje se podílelo šest firem z šesti evropských států, celkový počet zainteresovaných bude ale ještě vyšší ‒ jen Brňané mají svých deset dodavatelů, dále se na vývoji podílejí i vědecké ústavy,“ psali jsme před třemi lety.
Další česká společnost bude dodavatelem tzv. sendvičových panelů pro servisní modul družice. Je to firma 5M, která se zabývá výrobou technických komponentů zejména u dopravních prostředků. Nyní se tato kunovická firma podílí na misi PLATO, když získala zakázku v rámci tendru Evropské kosmické agentury.
Konkrétně má za úkol výrobou všech kompozitních uhlíkových sendvičových panelů a jejich spojovacích prvků. Panely budou tvořit kompletní páteř a vnější obal servisního modulu. Celkem 29 panelů by musí splňovat co nejnižší hmotnostní parametry a zároveň musí odolat extrémním podmínkám kosmického prostředí. Servisní modul obsahuje kromě nyní nainstalovaných dalekohledů také veškeré komponenty potřebné pro kontrolu letu a řízení dalekohledu, dále řídící trysky a také anténu pro komunikaci se Zemí. Servisní modul doplňuje druhý modul, na němž jsou vědecké přístroje.
Další firma zapojená do mise je Moravské přístroje, ta dodává kamery pro testování objektivů, software je potom vyvíjen na Astronomickém ústavu AV ČR.
„Dalším českým příspěvkem do mise PLATO je nový moderní spektrograf PLATOSpec, umístěný na observatoři La Silla, Chile. PLATOPSpec bude sloužit jako spektroskopická pozemní podpora mise PLATO,“ vysvětlují astronomové z Astronomického ústavu AVČR. Spektrograf s vysokým rozlišením bude použit ke studiu aktivity hvězd a k potvrzení extrasolárních planet velikosti Jupitera. Přístroj byl zkonstruován konsorciem PLATOSpec s výraznou českou účastí a je umístěn na 1,52 metrovém dalekohledu ESO na chilské observatoři La Silla.
Podle českých astronomů by PLATO mělo nejen najít druhou Zemi, ale také zodpovědět otázku, zda je naše Sluneční soustava ve vesmíru jedinečná.
Optická lavice mise PLATO během termo-elastických deformačních testů
Než začne svou vědeckou misi, musí se PLATO nejdříve dostat do vesmírného prostoru. Podle současného harmonogramu by se tak mělo stát na konci příštího roku, kdy družici vynese evropský nosič Ariane 6. Poté se soustava 26 dalekohledů vydá na svou cestu do druhého Lagrangeova bodu L2. Bod L2 je od Země vzdálen asi čtyřikrát více než Měsíc a je to jeden z pěti podobných bodů, kde se objekt drží v kombinaci gravitačních a odstředivých sil ve stále stejné poloze vůči Zemi a Slunci. To bod L2 tak umožňuje být družici ve stínu Země, kde není rušena světlem ze Slunce.
Na různých kosmických program se u nás podílí kolem 50 firem. Součástí kosmické výroby v Česku jsou například konstrukce pro evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně, dále adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo výroba hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6.
