0 / 15
Letos asi bude největší pozornost zaměřena na Měsíc, ale opomínat bychom neměli ani Mars. Přece jen se na něm a kolem něj pohybují sondy a laboratoře, které stále zkoumají nové věci. Ale cesta není dlážděna jen úspěchy. Problém postihl například sondu Maven.
Autor: NASA
Od prosince loňského roku se nepodařilo vědcům z americké vesmírné agentury NASA navázat spojení se sondou Maven, která se před více než deseti lety stala marsovskou družicí. Ta měla mimo jiné vědcům pomoci pochopit, proč a jak zmizela většina tamní atmosféry.
Autor: Reuters
Sonda Maven (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) odstartovala k Marsu na konci listopadu roku 2013, aby v září následujícího roku zakotvila na jeho oběžné dráze. Na snímku je start rakety Atlas V se sondou Maven v pondělí 18. listopadu 2013.
Autor: NASA
Hlavní mise Mavenu trvala jeden rok a běhen ní její data pomohla vědcům pochopit, jak (a kdy) rudá planeta ztratila svou kdysi silnou atmosféru, která umožnila, aby na Marsu před miliardami let proudila kapalná voda.
Autor: NASA
Orbiter po tom pokračoval a shromažďoval spoustu informací o rudé planetě – například o jejích prachových bouřích, větrech a polárních zářích. Maven je také schopna sloužit jako komunikační spojení mezi řízením mise a rovery Curiosity a Perseverance.
Autor: ULA
Na palubě sondy je osm vědeckých přístrojů pro zkoumání horní atmosférické vrstvy a ionosféry. Maven má hmotnost 2,550 tuny a k základnímu tělesu sondy o rozměrech 2,3 × 2 × 2 m je připojená parabolická anténa o průměru 2 metry, rozpětí panelů slunečních baterií je 11,43 m.
Autor: NASA
Nyní se již druhý měsíc vědci NASA pokoušejí s družicí spojit poté, co na začátku prosince zjistili z analýzy signálu, že se sonda otáčela neočekávaným způsobem, to by naznačovalo, že se trajektorie oběžné dráhy Mavenu mohla změnit. Na snímku jsou úpravy rakety Atlas V, která se připravuje ke startu k Marsu s družicí Maven.
Autor: NASA
Další pokusy o navázání komunikace proběhnou, až při konjunkci Marsu se Sluncem. Tedy období, kdy se rudá planeta a Země nacházejí na opačných stranách Slunce a kontakt s marsovskými misemi není možný. Poslední kontakt s kosmickou lodí byl zaznamenán 6. prosince. Fotografie ukazuje noc před startem rakety Atlas V se sondou Maven.
Autor: NASA
Raketa Atlas V připravená ke startu s marsovskou družicí Maven na palubě.
Autor: NASA
Start rakety Atlas V, která v pondělí 18. listopadu 2013 odletěla k Marsu se sondou Maven.
Autor: NASA
Pohled na připravenou raketu Atlas V, která v pondělí 18. listopadu odletěla k Marsu se sondou Maven.
Autor: NASA
Mezitím, co se NASA pokouší spojit s Maven, ohlásil tým stojící za šestikolovou pojízdnou laboratoří Perseverance, že otestoval systém umělé inteligence s rozpoznáváním obrazu, aby naplánoval bezpečnou trasu jízdy po povrchu Marsu bez nutnosti spoléhat se na lidské plánovače tras.
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Vozítko Perseverance již dokončilo první jízdy na planetě, které byly naplánovány umělou inteligencí. Demonstrace se konala 8. a 10. prosince, když během testu AI zvládla úkol výběru waypointů pro rover, což je podrobný plánovací proces, který tradičně provádějí lidští operátoři roverů. Snímek ukazuje vysazení vrtulníčku Ingenuity z mobilní laboratoře Perseverance
Autor: Shutterstock
Cestu navrhl model umělé inteligence Claude od společnosti Anthropic. Inženýři použili Claude k naplánování trasy pro Perseverance, aby se mohl pohybovat po přibližně čtyřsetmetrové cestě přes pole kamenů na povrchu Marsu. Tasa plánovaná Claudem je zobrazena purpurově a skutečná cesta je oranžová. Vědci NASA museli provést jen drobné úpravy cesty vytvořené AI.
Autor: NASA/JPL-Caltech
Vozítko Perseverance provádí drobné úpravy svého kurzu v reálném čase za pomoci AI, přičemž šedé čáry znamenají korekce kurzu, které vozítko zvažovalo.
Autor: NASA/JPL-Caltech
