Mezihvězdný prostor je poměrně velká neznámá a tak jsou astronomové vděčni za každou možnost, jak o něm zjistit něco více. Takovou možnost naskýtají například interstelární objekty, které do naší sluneční zavítají, zpravidla jsou urychleny gravitací Slunce a zase z naší soustavy odletí.
Objevit takové poutníky je ovšem velice náročné. Zatím se povedlo jen dvakrát, poprvé to bylo v roce 2017, kdy se k nám dostal mezihvězdný poutník Oumuamua a podruhé to bylo v roce 2019, kdy Sluneční soustavou prolétala kometa Borisov.
14. listopadu 2018 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvA nyní je to potřetí, když nového interstelárního návštěvníka zaznamenali 1. července 2025 teleskopem Asteroid Terrestrial-Impact Last Alert System (ATLAS) v Río Hurtado v Chile.
V předchozích dnech se jej podařilo zachytit i na Ondřejovské hvězdárně. Bylo to v noci z 2. na 3. března 650mm dalekohledem D65 pojmenovaném po jeho konstruktérovi Pavlovi Mayerovi. Mayerův dalekohled v Ondřejově využívá CCD kameru G2–3200 s čipem Kodak KAF–3200ME s rozlišením 2 184 × 1 472 pixelů.
„Bylo pořízeno a sečteno 15 tříminutových snímků pořízených přes R filtr,“ popisuje vznik záběru mezihvězdného poutníka Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. „Objekt se nacházel poblíž kulminace nad jižním obzorem ve výšce necelých 22 stupňů,“ doplnil.
Stejný úspěch zaznamenala i Observatoř Kleť.
Poutník původně označovaný jako A11pl3Z, je také, jak bylo zjištěno později, kometa. Nyní má katalogové označení C/2025 N1 Atlas nebo 3I/ATLAS, přičemž poslední název odkazuje na to, že je to třetí známý mezihvězdný objekt.
Astrofyzik Josep Trigo-Rodríguez z Institutu kosmických věd poblíž Barcelony jeho velikost odhaduje zhruba na 40 kilometrů v průměru. Odhady Marshalla Eubankse z projektu Asteroid Initiatives zase hovoří o velikosti asi 20 kilometrů.
Vědci spočítali, že jeho cesta naší Sluneční soustavou probíhá po hyperbolické křivce. Poprvé astronomové kometu C/2025 N1 Atlas zachytili u dráhy Jupitera a predikují její směřování k dráze Marsu. Ke konci října by se měla dostat do přísluní (perihelia), tedy nejblíže Slunci.
„3I/ATLAS se nachází přibližně 670 milionů kilometrů od Slunce a koncem října 2025 se k němu přiblíží nejvíce, když proletí těsně kolem dráhy Marsu. Předpokládá se, že je až 20 kilometrů široká a vůči Slunci se pohybuje rychlostí zhruba 60 km/s. Pro Zemi nepředstavuje žádné nebezpečí, nepřiblíží se k ní na více než 240 milionů kilometrů, což je více než 1,5násobek vzdálenosti Země od Slunce,“ vysvětluje Evropská kosmická agentura.
Na definitivní potvrzení velikosti i tvaru interstelárního návštěvníka si však budeme muset počkat, než se k nám v druhé polovině roku více přiblíží.
To, že je objekt z mezihvězdného prostoru, se zjišťuje právě podle jeho dráhy. Komety, asteroidy a další předměty obíhající kolem Slunce mají tzv. výstřednost (excentricitu, vzdálenost ohniska a středu eliptické dráhy) 1,0 nebo nižší, což znamená, že obíhají po elipse. Kometa 3I/ATLAS ji však má na úrovni 6 a tedy je její trajektorie parabolická, zároveň je to zatím nejvyšší naměřená hodnota.
Tajemný vesmírný objekt byl patrně kometou, teorie o UFO však stále žije![]() |