Od pátku do neděle se vyplatí pohlédnout na oblohu. Ta nejbližší událost bude k vidění už v pátek večer hned po setmění. Na tmavé obloze daleko od měst by mohly být k vidění desítky meteorů za hodinu z roje Kvadrantidy. Protože vrchol roje nastává ještě za světla kolem 16. hodiny, je možné začít pozorovat oblohu hned po setmění.
Na rozdíl od některých jiných meteorických rojů mají Kvadrantidy poměrně krátké období, po které je jejich aktivita vysoká. Astronomové počítají se zhruba šesti hodinami před a po maximu. Pokud tedy nezkazí sledování oblačnost, můžeme se těšit na meteory, z nichž některé mohou mít poměrně dlouhou dráhu.
„O Kvadrantidách, jejichž mateřským tělesem je trochu netradičně planetka 2003 EH1, lze hovořit jako o jednom ze tří nejsilnějších meteorických rojů celého roku. Svědčí o tom především hodnota zenitové frekvence udávaná obvykle údajem 120 meteorů za hodinu (nebo spíše s proměnlivou frekvencí maxima mezi 60 a 200 meteory za hodinu). Naopak v neprospěch roje hraje krátké trvání maximální aktivity roje (zhruba 6 hodin),“ upřesňují astronomové ze Slezské univerzity.
Dráha planetky 2003 EH1, z níž pocházejí částice vytvářející meteorický roj Kvadrantidy.
Ke sledování jevu není třeba žádné přístrojové vybavení, neboť meteory se náhodně objevují na všech místech oblohy. Meteorický roj Kvadrantidy má radiant, což je místo, odkud meteory jakoby vylétají, na pomezí souhvězdí Pastýře a Draka, kousek východně za ojí Velkého vozu.
Jak jsme psali již dříve, Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu (či Zedního kvadrantu, latinsky Quadrans Muralis), které bylo zrušeno v roce 1922. Nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně za ojí Velkého vozu. A právě z tohoto směru na obloze do atmosféry vstupují drobná tělíska, která letem a třením v atmosféře vytvářejí meteorickou podívanou.
Historická hvězdná mapa z 19. století ukazuje dnes již neexistující souhvězdí Kvadrantu.
Večernice, schovávaná Saturnu a blízké Slunce
Při čekání na Kvadrantidy vás může zaujmout jasně zářící objekt, který bude vedle Měsíce. Je to Venuše, která tak dostojí svému názvu Večernice. Bude to nepřehlédnutelný objekt noční oblohy mnoho týdnů.
I bez dalekohledu, ale lépe s ním, pak připraví poměrně unikátní podívanou planeta Saturn. Ta se totiž v sobotu 4. ledna zhruba na hodinu od 18:30 schová za Měsíc. Je to podle astronomů poměrně vzácný úkaz, který bude možné sledovat například na této stránce. Vidět bude, jak se nejdříve planeta včetně svého prstence a měsíců schová za neosvětlenou část Měsíce, aby se později vynořila za tou osvětlenou Sluncem.
Když už jsme u Slunce, k němu se v sobotu odpoledne Země přiblíží na své cestě nejvíce v celém roce. Bude to podle serveru Astronomy.com na vzdálenost 147 milionů kilometrů. Nejdále pak bude Slunce od Země 3. července, a to ve vzdálenosti asi 152 milionů kilometrů.
