

Těžba ve vesmíru není jen snem známým ze sci-fi příběhů. Uvažují o ní vesmírné agentury, ale i řada firem. Zatímco představy o přitažení asteroidů plných zlata či jiných prvků k Zemi patří spíš k těm divočejším, těžba na Měsíci se může ukázat jako nutnost.
Autor: Dassault Systemes
Důvodem, proč se reálně uvažuje o těžbě na Měsíci, jsou především plány na vytvoření základny, na které by měli delší dobu pracovat lidé. Doprava kompletních zásob na takovou základnu ze Země je přitom složitá a především drahá, a tak se přemýšlí, zda by nebylo možné nějakým způsobem využít prvky a sloučeniny, které už na Měsíci jsou.
Autor: ESA
První věc, která napadne asi každého, je voda. I proto se plánují přistání prvních posádek do oblastí jižního pólu, kde v tamních věčně zastíněných kráterech se její výskyt ve zmrzlém stavu očekává.
Autor: NASA
Astronomové ale hovoří také o héliu, respektive o jeho izotopu hélium-3, který by se mohl využít k získávání tolik potřebné energie. Toto hélium se dvěma protony a jedním neutronem může v reakci s izotopem vodíku deuteriem vytvořit velké množství energie. Na Zemi je ho nedostatek, ale na Měsíci by měl být ve velkém množství.
Autor: Brookhaven National Laboratory
Důvodem je to, že zatímco Země je chráněna svým magnetickým polem, Měsíc takovou ochranou nedisponuje. Sluneční vítr tak na jeho povrch zanáší velké množství tohoto izotopu, který se pak ukládá do povrchového regolitu.
Autor: Interlune
Evropská vesmírná agentura předpokládá se, že tento izotop by mohl poskytovat bezpečnější jadernou energii ve fúzním reaktoru, protože není radioaktivní a nevznikaly by z něj nebezpečné odpadní produkty. Sestavení takového fúzního reaktoru by však bylo i v důsledku vyšších teplot ještě náročnější, než je tomu u současných prototypů.
Autor: Akademie věd ČR,
Uvažuje se i o tom, že by tento neradioaktivní izotop mohl být využit jako palivo do budoucích fúzních raket, ale ty jsou stejně jako fúzní reaktory s dlouhodobou kladnou energetickou bilancí zatím nefunkční. Pokud se však podaří překonat problémy jaderné fúze, bude po héliu-3 velká poptávka. Ale i bez fúze bude možné s jeho většími dodávkami možné rozšířit jeho stávající využití v lékařství (například při magnetické rezonanci) či výpočetní technice a obecně ve vědě.
Autor: ČTK
První konkrétní plány i s časovým harmonogramem jeho těžby nyní představil startup z amerického Seattlu. Spolu se strojírenskou společností Vermeer ukázali první prototyp elektrického těžebního stroje, který by měl právě na Měsíci začít hélium-3 těžit. Jejich zařízení má na Měsíci těžit regolit rychlostí 100 tun za hodinu. Tento materiál má následně další zařízení zpracovat tak, aby z něj získalo právě hélium-3, které se pak může dovážet na Zemi.
Autor: Interlune
I když nejsou k dispozici podrobnosti, je jasné, že extrakce tohoto izotopu hélia může být energeticky náročná a další energii si vyžádá stlačení a zkapalnění plynu. A samozřejmě je třeba počítat i s bezpečnou dopravou.
Autor: Interlune
Každopádně projekt startupu zaujal natolik, že ho již podpořili některé státní organizace, jako je Ministerstvo energetiky USA nebo NASA. Již zmíněné ministerstvo si navíc na duben 2029 objednalo od Interlune tři litry hélia-3. Startupu se také podařilo uzavřít vůbec první komerční kontrakt na budoucí dodávku tisíce litrů hélia-3 se společností Maybell Quantum, která by ho mohla použít k chlazení jí dodávané infrastruktury pro kvantové počítače a výzkum. Je to tak první vesmírný kontrakt tohoto druhu.
Autor: Maybell Quantum
Interlune už v loňském roce spolu se tradičním výrobcem zemědělských strojů, firmou Vermeer vytvořila malý prototyp a otestovaly i některé funkce třídicích a extrakčních zařízení v nízké gravitaci při hyperbolickém letu letounem B-727-200.
Autor: Interlune
Nyní již je na světě první prototyp v životní velikosti. Další plány společností počítají s tím, že v roce 2029 by měl na Měsíci vzniknout prototyp těžařského systému na hélium-3 a někdy v dalším desetiletí se pak má rozjet těžba ve velkém. Musí se však nejdřív potvrdit, že je regolit na hélium-3 dostatečně bohatý. To má zjistit mise, která proběhne v roce 2027.
Autor: Interlune
Ilustrace těžební základny na hélium-3 na Měsíci
Autor: Interlune
Jeden z první odběrů měsíčního regolitu, který pak posádka mise Apollo odvezla na Zemi. Po víc než půlstoletí se na Měsíc mají dostat těžební stroje.
Autor: NASA