V polovině ledna odletěly ze Země dvě sondy, které měly v plánu měkce dosednout na povrch Měsíce. Modul Blue Ghost 1 to zvládl na začátku března, zatímco Resilience letěl pomalejší, ale úspornější cestou a k přistání se dostal ve čtvrtek po 21. hodině SELČ.
Blue Ghost zvládl minuty hrůzy a dosedl na Měsíc. Jako teprve druhý soukromý modul![]() |
Bohužel ani tento pokus neskončil úspěchem, poté co se japonské zařízení během posledních dvou minut před přistáním odmlčelo.
Podle společnosti bylo v pátek v jednu hodinu po půlnoci CEST jasné, že je nepravděpodobné, že by se podařilo obnovit komunikaci s modulem, a proto misi ukončila.
„Vzhledem k tomu, že v současné době nemáme vyhlídky na úspěšné přistání na Měsíci, je naší nejvyšší prioritou urychleně analyzovat dosud získaná telemetrická data a usilovně pracovat na zjištění příčiny,“ uvedl ve zprávě Takeshi Hakamada, zakladatel a generální ředitel společnosti ispace.
Možná vám název Hakuto-R něco připomíná a nebo rovnou víte, že modul tohoto jména provedl předloni neúspěšný pokus o přistání a na povrch Měsíce se zřítil. Pokud by se tehdy přistání povedlo, zařadila by firma Japonsko na čtvrté místo k zemím, kterým se podařilo úspěšně přistát na Měsíci – po Spojených státech, Rusku a Číně.
Prvenství by si tehdy ovšem odnesla jako soukromá společnost, ostatní úspěšné pokusy totiž proběhly v režii státních organizací. Nyní už mohl jeho výrobce ispace čerpat ze zkušeností z předchozího pokusu, a tak byla mnohem větší naděje na úspěch.
Nyní vše probíhalo v pořádku do zhruba poslední pětiminutovky před samotným přistáním, kdy už byl modul ve zpomalovací fázi letu. V řídicím středisku mise HAKUTO-R v tokijské čtvrti Nihonbaši pak ve 21:13 hodin SELČ předali příkazy k provedení přistávací sekvence. Přistávací modul RESILIENCE poté zahájil sestupnou fázi.
Při ní sestoupil z výšky přibližně 100 km až k přibližně 20 km a poté úspěšně podle plánu zažehl svůj hlavní motor, aby zahájil zpomalování. Přestože byla potvrzena téměř vertikální poloha přistávacího modulu, přišlo středisko o telemetrii a následně nebyla přijata žádná data svědčící o úspěšném přistání ani po uplynutí plánované doby přistání.
Předběžná analýza naznačuje, že důvodem problémů byl laserový systém pro měření výšky, který nefungoval podle plánu a přistávací modul tak klesal příliš rychle. Sonda by nyní měla být na povrchu, ale patrně je rozbitá, jako se to stalo při předchozím pokusu. Nepovedené přistání vznáší otazníky nad dalším působením samotné firmy.
„Společnost ispace, stejně jako jiné podniky, nemá „nekonečné prostředky“ a nemůže si dovolit opakované selhání,“ řekl podle agentury AP minulý měsíc na konferenci Jeremy Fix, hlavní inženýr americké dceřiné společnosti ispace. Náklady na současnou misi představitelé společnosti sice neprozradili, ale uvedli, že jsou nižší než náklady na první misi, které přesáhly 100 milionů dolarů.
Přistání na severu
Resilience mířila na horní severní část Měsíce, která je méně nepříznivým místem než stinná spodní část. Tým ispace si vybral rovnou oblast s několika balvany v Moři chladu (Mare Frigoris), což je dlouhá a úzká oblast plná kráterů a dávných lávových proudů, která se táhne napříč severní stranou měsíce.
Kdyby se povedlo přistání podle plánu, modul měl vypustit malý rover Tenacious, který vznikl v evropské pobočce firmy. Ten bude bude zkoumat místo přistání, sbírat měsíční regolit a předávat data zpět do přistávacího modulu. Tenacious je vybaven přední HD kamerou a lopatkou.
Vedle toho měla sonda Resilience dopravit na povrch Měsíce zařízení pro elektrolýzu vody, radiační sondu pro hluboký vesmír, ale třeba i pamětní desku, malý model švédského domu a další.
Ispace plánovala, že v případě úspěchu začne nabízet své služby každému, kdo bude chtít na Měsíc dopravit menší náklad.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili informace o neúspěchu pokusu o přistání sondy na měsíční povrch.