Možná by to byla pouze jedna z mnoha zajímavých her světla a stínu na planetě Mars, která zvýrazní nějaký útvar, pokud by se k tomuto objevu nevyjádřil Elon Musk. Hovoříme o zajímavém útvaru, který může kvůli svým relativně pravidelných tvarům připomínat rozvaliny nějaké budovy či spíše opevnění s délkou stran kolem tří kilometrů.
Objevil se na snímcích z kamery Mars Orbiter Camera umístěné na sondě Mars Global Surveyor, jejíž mise u planety probíhala mezi roky 1997 a 2006.
NASA asi ztratila u Marsu sondu |
Data z této sondy stále vědci zpracovávají, přičemž na jednom ze snímků si někdo všiml, zajímavého útvaru. Fotografie se z Redditu dostala na sociální sítě, kde se jí dostalo pozornosti poté, co ji objevil známý podcaster Joe Rogan, a pak především zásluhou Elona Muska, který na Roganův post reagoval slovy: „Měli bychom poslat astronauty na Mars, aby to prozkoumali!“.
Je možné, že si Musk myslel, že to je zajímavý objekt, ale spíše to bere jako další možnost, jak přesvědčovat americkou veřejnost, že je třeba podporovat plány na dobytí Marsu. To je jeho dlouhodobý záměr včetně plánované základny, který nyní podporuje i americká administrativa.
Trump chce dostat člověka na Mars, ale nejprve musí stihnout Měsíc |
I když tento obrázek vyvolal rozsáhlé spekulace a teorie o starobylých obyvatelích Marsu, jde s největší pravděpodobností o ne zase až tak neobvyklé struktury. Lidé si sice v mysli dokreslují neviditelné spojnice mezi částmi pomysleného čtverce, ale vědci oponují, že takové pravidelné tvary zvládne i příroda sama.
Podobný „objev“ nikdy není přesným vyobrazením, ale dotvoří se v mozku člověka. Může za to psychologický jev, který se nazývá pareidolie. U té, na rozdíl od iluze víme, že se díváme na jiný objekt. Můžete to vyzkoušet i na Zemi, stačí se podívat na mraky. Také jejich vzhled může něco připomínat. Pareidolie se používá i v psychologii, konkrétně v Rorschachově testu, který má pomocí speciálních „inkoustových“ skvrn sloužit jako jeden z pokladů při typologizaci lidí.
Vraťme se ale k Marsu. Ten už má na „svědomí“ i řadu dalších podobných „objevů“. Možná největší pozornost se v tomto ohledu dostala útvaru, který pořídila sonda Viking 1. Na něm se totiž objevilo něco, co připomínalo lidskou tvář.
Původní snímek „lidské tváře“ v oblasti Cydonia Mensae pořízený sondou Viking 1 v roce 1976.
To podpořilo řadu nepodložených teorií o tom, že je to nějaký umělý výtvor, který tam zanechaly marsovské civilizace nebo návštěvníci Marsu. „Tvář“ se pak objevila ve vědecko-fantastické literatuře i kinematografii.
Pozdější průzkumy této oblasti, která se nazývá Cydonia Mensae, ale ukázaly, že si s námi znovu pohrálo světlo a stín a náhodný shluk skal o celkové rozloze asi dva kilometry z jiného úhlu již tvář nepřipomínal.
Pavouci v ruinách města
Nedávno zase Evropská vesmírná agentura zveřejnila snímek ze sondy Mars Express, na němž jsou objekty, které mohou připomínat invazi obřích pavouků do oblasti, která vypadá jako archeologické vykopávky nějakého města.
Snímek části Marsu ukazuje vyvýšenou síť lineárních, mřížkovitých hřebenů a stěn známou jako Inca City a roztroušené tmavé skvrny, které naznačují přítomnost prvků známých jako „pavouci“.
Vzhledem k tomu, že rozlišení snímků je 15 metrů na jeden zobrazovací bod (pixel), museli by být takoví pavouci opravdu gigantičtí s velikostí desítek až stovek metrů. Jsou to však pouze zbytky po marťanských gejzírech. Ty vznikají, když se plynný oxid uhličitý zahřeje na slunečním světle a pak na některých místech prorazí plochu nadložního suchého ledu. Tím se v ledu vytvoří rozvětvené rýhy, a protože se tento plyn promíchá s tmavým prachem, který spolu s ním pronikne na povrch, vytvoří se ony tmavé skvrny.
Ty zachytila již dříve například jiná evropská sonda ExoMars Trace Gas Orbiter (TGO). Její záběry ukazovaly tyto vzory ve zřetelnější podobě.
Výsek povrchu Marsu pořízený sondou Trace Gas Orbiter, která je součástí mise ExoMars. Vpravo fotografie zachycuje část erodované kráterové pánve a tmavé skvrny s úponky, které nápadně připomínají pavouky.
Samotné „město“ se pak podle odborníků z ESA nachází uvnitř velkého kráteru, který vznikl nárazem horniny z vesmíru do povrchu planety. Tento náraz pravděpodobně způsobil, že se na okolní planině vytvořily zlomy, které byly následně vyplněny stoupající lávou a od té doby časem erodovaly. Jiná teorie říká, že by to mohly být „eskery“, klikaté struktury související s ledovci. Tvary ale mohly vzniknout i proměnou písečných dun v kámen v dlouhém časovém období.
