V kazašské stepi přistál modul se dvěma ruskými kosmonauty Sergejem Prokopjevem a Dmitrijem Petělinem a jejich americkým kolegou Frankem Rubiem, kteří si kvůli závadě lodi museli prodloužit pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici.
Trojice přistála v náhradním modulu Sojuz MS-23 v odlehlé oblasti Kazachstánu, jihovýchodně od města Žezkazgan, napsala ruská státní agentura TASS. Na místo se vydali záchranáři, aby kosmonautům pomohli ven z plavidla.
Jak připomíná server Astro.cz, jejich 371 dnů dlouhá mise započala startem kosmické lodě Sojuz MS-22 z kosmodromu Bajkonur 21. září 2022. Po přibližně půlročním pobytu na palubě Mezinárodní vesmírné stanice se měla trojice vrátit zpátky na Zem v březnu letošního roku.
Ruská loď vynesla k Mezinárodní vesmírné stanici i jednoho Američana |
„Závada na jejich kosmické lodi, při které došlo 15. prosince 2022 k masivnímu úniku kapaliny z jedné části chladicího systému kabiny, ale způsobila, že Sojuz MS-22 byl shledán neprovozuschopným a pro posádku musela být na stanici vyslána náhradní loď Sojuz MS-23. Ruská kosmická agentura předpokládala, že posádka se na Zem vrátí v nové kabině nejpozději v květnu 2023. Později bylo ale rozhodnuto o prodloužení jejich mise až do září, aby byl čas na přípravu nové kosmické lodě a další posádky,“ vysvětluje Milan Halousek, který je předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti.
Zkoumá se poškození sojuzu u vesmírné stanice. Posádka možná odletí jinou lodí |
Prokopjev letěl do vesmíru již podruhé, pro zbývají dva astronauty to byl první let. Díky prodloužení mise se posunuli na třetí příčku v délce pobytu ve vesmírném prostoru.
„Vůbec nejdelší čas prožil ve vesmíru během jedné mise ruský kosmonaut Valerij Poljakov, který od ledna 1994 do března 1995 pracoval na ruské orbitální stanici MIR – celkem 437 dnů. Druhou pozici zaujímá ruský kosmonaut Sergej Avdějev s 379 dnů dlouhým pobytem na MIRu mezi roky 1998 a 1999. Třetí místo v historických tabulkách připadne výše zmíněné trojici Prokopjev, Petělin a Rubio s délkou letu 371 dnů. Až na další pozici tak odsunou ruskou dvojici Vladimira Titova a Musu Manarova (délka letu 365 dnů, rok 1987/88) a dvojici Mark Vande Hei z USA a Pjotr Dubrov z Ruska (355 dnů, 2021/22),“ připomíná Halousek na Astro.cz.
Rubio je prvním americkým astronautem, který odcestoval na Mezinárodní vesmírnou stanici na palubě ruské rakety od ruské invaze na Ukrajinu zahájené 24. února. V polovině září se na ISS v sojuzu s ruskými kosmonauty vydala americká astronautka Loral O’Harová.
Navzdory rozkolu se NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Mezinárodní vesmírná stanice tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.
