Ve čtvrtek měla z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Ariane 5 s obří sondou Juice (Jupiter Icy Moons Explorer), která se vydá na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes.
Nosná raketa Ariane 5 se sondou měla vyrazit do volného vesmíru ve čtvrtek ve 14:15 SELČ, ale start se kvůli nepříznivému počasí musel odložit na tento pátek, kdy proběhl podle plánu ve 14:14 SELČ. Všechny fáze letu proběhly v pořádku včetně oddělení družice. Krátce se zpozdilo navázání spojení oproti plánu, ale nakonec se podařilo signál získat. Kolem půl čtvrté se pak rozevřely solární panely, které mají sondu napájet. Sonda je tak ve finální konfiguraci.
LIFTOFF of @ariane5 #VA260 with @ESA_JUICE on 14 April 2023: #DestinationJupiter! https://t.co/cV6YDjJXZD
Start bylo možné ještě zopakovat v podobný čas každý den téměř do konce dubna. Další možné startovací okno bylo až v srpnu.
Po startu trvá asi půl hodiny, než se sonda oddělí od nosné rakety. Následně se rozvinou obří solární panely o rozloze 85 metrů čtverečních, které zajišťují napájení vědeckých přístrojů a systémů družice. Juice v prvních fázích své cesty několikrát obletí Zemi, Měsíc a Venuši, které využije jako gravitační prak, což jí poskytne rychlost potřebnou k dosažení Jupiteru. V okolí naší planety se bude pohybovat až do roku 2029.
Očekává se, že v letech 2031 až 2034 začne plnit hlavní cíl své mise, tedy průzkum Jupiterovy soustavy a jeho tří měsíců, kolem kterých proletí až 35krát. V roce 2035 se pak ustálí na orbitě Ganymeda, největšího měsíce Sluneční soustavy, a následným dopadem na jeho povrch svou misi zakončí.
Deset přístrojů pro průzkum
Ariane 5 vynesla do vesmíru šestitunový náklad – kromě sondy vážící 2,4 tuny s sebou vezme i 3,6 tuny paliva, které Juice využije pro gravitační manévry u Země, Měsíce a Venuše i pro zpomalení a navedení na oběžnou dráhu Jupiteru a Ganymedu. Na palubě sondy je deset přístrojů, jejichž úkolem je prozkoumat vše od Jupiteru a jeho okolí po oceány kapalné vody uvězněné hluboko pod povrchem měsíců Europa, Ganymedes a Callisto. Tyto oceány by mohly mít dobré podmínky pro život.
Popis vybavení sondy Juice
Zmíněné přístroje čítají optické kamery, spektrometry, altimeter, radar, částicové detektory a čidla elektrického a magnetického pole.
„Z předchozích měření sondy Galileo také víme, že měsíc Ganymedes má své vlastní magnetické pole, ve kterém se šíří elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech. O nich a o podobných jevech v magnetosféře Jupiteru zatím mnoho nevíme, ač by mohly být velmi důležité pro úroveň radiace v okolí planety,“ říká v tiskové zprávě Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Sonda bude se Zemí komunikovat pomocí antény o průměru 2,5 metru.
Vědci ESA uvedli, že cílem mise není najít na ledových měsících život. Juice se bude snažit zjistit, zda na nich život mohl nebo může existovat. Bližší zkoumání by pak lidstvo čekalo v závislosti na výsledcích mise Juice v následujících dekádách.
Evropská kosmická agentura na projektu pracuje už od začátku minulého desetiletí, mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílelo přes 2 000 lidí z 23 zemí včetně českých vědců.
„Týden po startu nás čeká intenzivní práce spojená s řízeným vyklápěním měřicích antén. Během letu k Jupiteru pak plánujeme pomocí našeho přístroje detekovat dopady kosmického prachu na sondu, a tak přispět k výzkumu jeho výskytu, především v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem,“ uvedl Santolík. Ústav fyziky atmosféry pracoval na zařízení pro výzkum radiových a plazmových vln v prostředí Jupiteru.
Do přípravy mise Juice se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Na projektu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu AV ČR, kteří sestrojili prototyp speciálního napájejícího zdroje.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili informace o startu
