Pokud vše půjde podle plánu, pak se v úterý 7. července vydá po půl roce na svou cestu další satelit z Česka. Je to sice jen malá kostka s délkou hrany 10 centimetrů a zhruba kilogramovou hmotností, ale vyvinuli ji a sestavili pouze studenti a studentky Vysokého učení technického (VUT) v Brně, kteří se sdružili do skupiny YSpace.
Kostka se po úspěšném vypuštění stane 17. družicí z Česka. I na té poslední, která startovala na začátku loňského listopadu, se podíleli lidé z VUT.
Na orbitu se už dostalo 16 družic z Česka. Nejnovější od neděle měří i radiaci![]() |
Mise má podle tvůrců satelitu ověřit v reálných podmínkách na oběžné dráze vlastní řídicí počítač, experimentální anténu i rádiový přijímací modul určený pro měření rádiového rušení a testování možností nízkonákladového přenosu dat. Kostka bude komunikovat s „Povelovací a řídicí stanicí“ na střeše Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT.
Po kostce přijde CIMER
Nápad na sestavení družice přišel podle ČTK v roce 2023. „V České republice platí stigma, že vesmírné technologie dělají ti druzí, velké univerzity, obrovské firmy, vesmírné agentury. My jsme toto stigma chtěli pokořit,“ řekl zakladatel týmu YSpace Dominik Klement. Nejtěžší bylo podle něj dát dohromady tým. „Skupinku lidí, kteří budou ochotní pracovat na něčem, co je bude stát velké úsilí a má to nejistý výsledek,“ řekl Klement. Původně pětičlenný tým má nyní asi 50 členů, na vývoji družice se podílelo 83 lidí.
Do vývoje Kostky se zapojili elektrotechnici, studenti mechanického inženýrství nebo softwarového či systémového inženýrství. Od ledna 2024 do srpna loňského roku studenti družici navrhovali a vyvíjeli subsystémy. Poté stavěli letový model. Letos v únoru družice absolvovala vibrační testy, které ověřily, že družice vydrží silné vibrace při startu rakety. Od května je satelit ve vypouštěcím zařízení, které je namontováno na raketě spolu s dalšími satelity.
„Když jsme začali družici jako takovou skládat a začali jsme osazovat solární panely družice, měli jsme problém se solárními panely a trvalo nám třeba týden, než jsme přišli na zdroj problému. Ten byl mikroskopický. Byl to opravdu malinký kus cínu, který nám zkratoval jednu část obvodu,“ popsal jednu z komplikací vedoucí týmu Yspace Šimon Sloboda.
Na Kostku naváže další projekt, nyní je ve fázi designu. „Tím je mise CIMER, je to zkratka pro Cyanobacteria in Microgravity Environment Research. Je to mise třikrát většího CubeSatu. Jeho cílem je verifikovat využití mikrořas na orbitě ve vesmíru. Chceme ověřovat, že ty mikrořasy můžeme dehydratovat nebo uspat, vynést je na orbitu a v momentě, kdy potřebujeme aktivovat jejich životní schopnosti, mimo jiné generování kyslíku, ty mikrořasy oživit,“ doplnil Sloboda.
























