V roce 2004 učinili astronomové z Harvard-Smithsonianova Centra pro astrofyziku překvapivý objev něčeho, co by mohlo být největším diamantem ve známém vesmíru. Mohl by se nacházet v hvězdě typu bílý trpaslík vzdálené asi 48 světelných let od naší soustavy. Ta má průměr asi asi 4 000 km a je označována katalogovým číslem BPM 37093.
Jeho velikost by pak podle serveru Natural Diamonds byla ohromujících 10 miliard bilionů bilionů karátů, což ve srovnání s ním činí největší přírodní diamanty na planetě Zemi mikroskopickými.
Bílý trpaslík se nachází v souhvězdí Kentaura a je od nás vzdálena téměř padesát světelných let. Vědci objev hvězdy potvrdili v roce 2004 a zařadili ji mezi bílé trpaslíky – obrovské umírající hvězdy. Myslí si, že její jádro může krystalizovat do diamantu.
Jak mohl vzniknout největší diamant ve vesmíru
U hvězdy, kterou její objevitelé z Harvard-Smithsonian Centra identifikovali pouze jako „kus krystalizovaného uhlíku“, byla později zjištěna teplota jejího jádra menší než 6 600 stupňů Celsia.
Vědci pokračovali ve studiu frekvenčního spektra hvězdy, aby určili její složení pomocí astroseismologie. Díky rádiovým vlnám zjistili, že jádro hvězdy se patrně mění v diamant. Využili k tomu podle serveru proces podobný tomu, jakým geologové studují vnitřek Země během zemětřesení a jiných podobných přírodních jevů.
Další výzkumy ukázaly, že po letech reakcí s uhlíkovým jádrem se téměř 90 % hmoty hvězdy krystalizovalo do diamantu. Získala tak podobu největšího diamantu.
Chladnoucí pozůstatky po kdysi aktivních hvězdách podobných Slunci, tedy bílí trpaslíci, mohou obsahovat diamantová jádra i proto, že u mnoha typů bílých trpaslíků se podíl uhlíku pohybuje kolem 50 procent, což je pro vznik diamantů více než dost. Tyto hvězdy jsou totiž mimo jiné plné uhlíku a kyslíku, které vznikly při termonukleární fúzí helia.
Diamant vykrystalizuje až tehdy, když se trpaslík ochladí pod určitou kritickou teplotu a působí na něj tlak obrovské gravitace. Tento proces je velmi podobný procesu tvorby diamantů na Zemi. Vědci se domnívají, že jakmile proces krystalizace začne, celé jádro zkrystalizuje z vesmírného hlediska velice rychle.
Nejdražší soutěž iDNES.cz zná vítěze, vyhrál milion v diamantech |
O povaze krystalu se nicméně vedou spory. Někteří tvrdí, že jde právě o diamant, podle jiných vědců naměřeným údajům odpovídá spíše ta možnost, že jádro je z pevného kyslíku.
A i když byla tato hvězda v době svého objevu možná první svého druhu, rozhodně není jediná a hovoří se dokonce o planetách, které mohou obsahovat diamantové jádro.
Jedna z nich by podle agentury Reuters měla ležet 4 000 světelných let daleko, což odpovídá ani osmině cesty směrem ke středu Mléčné dráhy od Země. Planeta je pravděpodobně pozůstatkem kdysi masivní hvězdy, která ztratila své vnější vrstvy v důsledku působení pulsaru J1719-1438, který obíhá. Pulsary jsou drobné, mrtvé neutronové hvězdy, které mají průměr jen asi 20 kilometrů.
Měření naznačují, že planeta, která obíhá kolem své hvězdy každé dvě hodiny a 10 minut, má o něco větší hmotnost než Jupiter, ale je 20krát hustší.
„Evoluční historie a úžasná hustota planety naznačují, že se skládá z uhlíku - tj. masivního diamantu obíhajícího kolem neutronové hvězdy každé dvě hodiny na oběžné dráze tak těsné, že by se oba objekty vešly do našeho vlastního Slunce,“ uvedl pro agenturu Matthew Bailes z Swinburne University of Technology v Melbourne.
