Byla to docela odvážná akce, která vznikla narychlo, aby stihla reagovat na neočekávané snižování výšky oběžné dráhy družice Swift. Tato vesmírná observatoř se blíží k Zemi rychleji, než se dříve předpokládalo, což se přičítá vlivu slunečních bouří.
Vznikl tak nápad, že se do vesmíru vyšle zařízení, které Swift zachytí a posune ho na vyšší dráhu, aby mohl fungovat déle. Společnost Katalyst Space Technologies pro tento záměr vyrobila kosmický robotický tahač Link. Celá záchranná mise měla podle dostupných údajů stát kolem 30 milionů dolarů (cca 620 milionů korun).
Firma podepsala kontrakt s NASA na návrh, stavbu a vypuštění tohoto robotického tahače v září roku 2025. Samotný start rakety Pegasus XL z podvěsu pod letadlem s 400kilogramovou družicí Link proběhl letos v červenci. Firma tak měla extrémně krátkou dobu na vývoj, následnou výrobu a testování.
Today our Pegasus XL rocket successfully launched the @KatalystSpace LINK servicing spacecraft to boost the @NASA Swift observatory. Learn more: https://t.co/cw0ltTVpNr https://t.co/CSgg7oCC6p
A to se možná odrazilo na problémech, které se po startu objevily. Po vypuštění v kosmickém prostoru pozemní středisko navázalo spojení se sondou Link a následně provádělo kontroly na oběžné dráze, než u sondy došlo k problémům s řízením polohy.
Záchranný tahač začal několik týdnů po svém startu neřízeně rotovat. Rotaci se sice podařilo zpomalit, ale nevyřešily se problémy s nasměrováním. S tím se pozemní řídicí středisko, i přes řadu pokusů, nedokázalo vyrovnat.
Robotický tahač Link v kosmickém prostoru
Závadu způsobila elektronika, která vyřadila dvě ze tří reakčních kol, což jsou elektromechanické setrvačníky, které vesmírné sondy a satelity používají k přesnému natáčení a udržování orientace bez využití drahocenného paliva.
Díky využití trysek spolu se zbývajícím kolem a nahráním nového řídicího softwaru se sice podařilo řídícímu středisku znovu získat kontrolu, ale to stálo tolik pohonných látek, že sondě Link již nezbývalo dostatek paliva k dokončení jejího úkolu. A tak byla záchranná operace v srpnu odvolána. Mise tak skončila neúspěchem.
„Není to výsledek, na kterém jsme pracovali, ale nic to nemění na tom, že tato mise stála za pokus,“ uvedl administrátor NASA Jared Isaacman.
Problémy sice zpečetily osud vesmírné observatoře Swift, ale Katalyst Space Technologies se následně pomocí manévrů podařilo Link přiblížit ke Swiftu. Firma také využila několik týdnů v kosmickém prostoru k otestování xenonového pohonného systému sondy, navigace a komunikačních funkcí a ke zkoušení tří pohyblivých robotických ramen sondy.
Ramena byla navržena tak, aby poskytovala flexibilitu při výběru místa, kde by sonda mohla bezpečně zachytit observatoř Swift. Ta totiž nebyla navržena tak, aby k ní mohlo být na oběžné dráze připojeno nějaké další zařízení.
Posléze se podařilo dostat sondu ke Swiftu, dostatečně blízko, aby observatoř zachytila na snímku.
Sonda Swift, jak ji zachytil svým fotoaparátem robotický tahač Link ve vzdálenosti 12 až 15 kilometrů.
Cílem bylo demonstrovat klíčové schopnosti pro budoucnost podobných misí a průzkumu vesmíru.
NASA 3. září oficiálně ukončila svou účast na misi, přičemž sonda vstoupila zpět do atmosféry 25. září, kde shořela.
„Provoz sondy Link během jejích 85 dnů na oběžné dráze byl významný. Za méně než devět měsíců prošla sonda Link fázemi od koncepce až po vypuštění a zahájila provoz na oběžné dráze, čímž poskytla cenná letová data a našemu týmu umožnila otestovat komerční robotické servisní schopnosti v nejnáročnějším prostředí,“ uvádí firma v prohlášení.
Observatoř Swift byla vypuštěna do kosmického prostoru v roce 2004. Projekt, který stál více než 350 milionů dolarů, přinesl rychle se otáčející družici, která zachycuje gama záblesky a zaměří je do desítek sekund.
Astronomové zachytili gama záblesk z druhého konce vesmíru |
Tyto vysokoenergetické jevy oznamují zajímavé kosmické události, jako je třeba zánik hvězdy. Jako takový první pozorovatel pak může Swift nasměrovat pozornost dalších zařízení do oblasti, odkud záblesky přišly.
Swift má již daleko za sebou původně plánovanou dvouletou dobu životnosti. Dařilo se jí však pracovat mnohem déle a po dvě desetiletí sledovat gama záblesky přicházející z kosmického prostoru.
Vzhledem k jejímu rychlému klesání do atmosféry se očekává, že bude osud robotického tahače Link následovat ke konci tohoto roku.
