zavřít
1 / 10
náhledy
Při pohledu do vesmíru můžeme vidět objekty, které nám mohou svými tvary či vzhledem připomínat běžně známé pozemské věci. Jako třeba kytaru, kterou zachytila observatoř Palomar. V kombinaci se záběry z rentgenového vesmírného teleskopu Chandra to pak může vypadat, že chrlí oheň.
Autor: NASA/CXC/SAO/L. Frattare
Kytarová mlhovina nasnímaná z Palomaru je na snímku zachycena modrou barvou, chrlení ohně pak mohou podle NASA připomínat červené objekty, které v průběhu asi dvaceti let zachytila Chandra v rentgenové části spektra. Tvoří ho vlákno energetických částic hmoty a antihmoty, dlouhé asi dva světelné roky. Samotný tvar kytary vzniká díky jakýmsi bublinám částic vyvrženým z pulzaru PSR B2224+65 při pohybu vesmírem.
Autor: NASA/CXC/SAO/L. Frattare
Nového a ostřejšího snímku se dočkala také mlhovina nazývaná Sombrero s astronomickým označením Messier 104 (M104). V důsledku toho, že při pořízení tohoto snímku byl využit přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) na Webbově vesmírném dalekohledu, jsou vidět detaily vnějšího prstence galaxie se shluky v infračervené oblasti.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI
MIRI snímá v oblasti blízké infračervenému světlu, a tak charakteristické zářící jádro mlhoviny, které je vidět na snímcích ve viditelném světle (jako na tomto snímku), nezáří, a místo toho je odhalen hladký vnitřní disk.
Autor: NASA/Hubble Heritage Team
Zajímavý nedávno zveřejněný snímek pořízený Hubbleovým teleskopem ukazuje také spirální galaxii. Tato má označení UGC 10043 a nachází se zhruba 150 milionů světelných let od Země. Z tohoto úhlu pohledu vidíme disk galaxie jako ostrou čáru v prostoru, překrytou výrazným pruhem prachu. V centru galaxie se nachází zářící, téměř vejčitá „výduť“, která se zvedá vysoko nad a pod diskem. Ta obsahuje hvězdy obíhající kolem galaktického středu po drahách nad a pod vířivým diskem. Neobvyklá velikost této výduti v porovnání s diskem galaxie je pravděpodobně způsobena tím, že UGC 10043 odčerpává materiál z blízké trpasličí galaxie. To může být také důvodem, proč je disk pokřivený, na jednom konci ohnutý nahoru a na druhém dolů.
Autor: NASA/Hubble Heritage Team
Tento snímek s vysokým rozlišením zobrazuje Slunce v ultrafialovém světle a odhaluje horní vrstvy sluneční atmosféry, tzv. korónu. Byl pořízen přístrojem Extreme Ultraviolet Imager (EUI), který využívá sonda Solar Orbiter. Ta má za úkole snímat Slunce. Snímek pořízený na vlnové délce 17,4 nanometru v ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra ukazuje nabitý plyn (plazma) o teplotě kolem milionu stupňů Celsia pohybující se kolem Slunce.
Autor: ESA & NASA/Solar Orbiter/EUI Team
Vraťme se k snímkům z vesmíru, které mohou připomínat něco nám známého ze Země. Tady na tomto snímku je výsek povrchu Marsu pořízený sondou Trace Gas Orbiter, která je součástí mise ExoMars. Vpravo fotografie zachycuje část erodované kráterové pánve a tmavé skvrny s úponky, které nápadně připomínají pavouky.
Autor: ESA/TGO/CaSSIS
Vděčným objektem, kde si může každý představit kdeco, jsou mlhoviny. Je to podobné jako s mraky. Na tomto snímku je hvězdná školka zvaná mlhovina Koňská hlava, známá také jako Barnard 33, která je součástí souhvězdí Orion. Její záběry pořídil vesmírný dalekohled Euclid.
Autor: Reuters
Na snímku mlhoviny přezdívané Kočičí tlapka zakrývají zářivě červená a fialová oblaka černou oblohu plnou hvězd. V celé této hvězdotvorné oblasti Mléčné dráhy jsou zřetelné kapsy zářících cihlově červených mraků propojeny chuchvalci fialové. V srdci mlhoviny se nachází shluk nejjasnějších hvězd na snímku. Mnohé z nich jsou neonově fialové a v jejich jádru se nacházejí zářící bílé tečky, které představují mladé hvězdy pozorované přístrojem Chandra.
Autor: NASA
Asi nejikoničtější mlhovina je ta nazývaná Pilíře stvoření, může někomu spíše připomínat ruku s prsty. Zde je na snímku z vesmírného dalekohledu Jamese Webba, když byla původně zachycená v blízkém infračerveném spektru.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI
