Od startu čínského raketového nosiče uplynulo jen několik desítek sekund, když ho na jeho cestě do vesmírného prostoru zasáhl blesk. Dopadalo to stejně, jako ve většině předchozích případů. Raketa i náklad průchod blesku zvládli a mise pokračovala podle plánu.
Podle China Aerospace Science and Technology Corporation byla mise úspěšná, neboť se podařilo dopravit satelit na zamýšlenou oběžnou dráhu. Satelit je čínskou geosynchronní družicí druhé generace určený pro přenos dat na oběžné dráze.
Blesky jsou považovány za rizikový faktor startů, protože mohou nosiče či jejich náklad poškodit. Rakety jsou nicméně na blesky připraveny.
Podobně byla před zhruba sedmi lety zasažena i raketa Sojuz, která startovala z tehdy nového ruského kosmodromu Pleseck.
28. května 2019 |
Tehdy se krátce před zážehem motorů v oblasti zhoršilo počasí a bouřku provázely i blesky. Letová kontrola nicméně let neodložila a nosič svůj náklad úspěšně vynesl na oběžnou dráhu po zhruba 3,5hodinovém letu. Tato navigační družice Uragán-M byla 49. modelem této řady a 138 družicí navigačního systému Glonass. Životnost těchto družic je asi sedm let.
Ne vždy se vše obejde bez následků. V roce 1987 zasáhl blesk raketu Atlas/Centaur 67 s komunikační družicí, u níž podle NASA došlo k poruše jednoho z počítačů, které loď řídily, což vedlo k jejímu rozpadnutí.
O té doby byla zavedena přísnější pravidla pro povětrnostní podmínky umožňující start, aby se předešlo podobným incidentům v budoucnu.
Blesk kdysi udeřil i do Apolla 12
Poměrně známý je americký let Apolla 12 v listopadu 1969 za velmi špatného počasí, kdy do rakety Saturn V blesk udeřil 36 sekund po startu. Ochranné obvody palivových článků v servisním modulu detekovaly přepětí a všechny tři články odpojily. Druhý úder blesku v čase 52 sekund po startu vyřadil umělý horizont, což je letecký přístroj zobrazující vodorovnou rovinu a osu kolmou k zemskému povrchu.
Narušeno bylo telemetrické vysílání do letového střediska a zmíněné odpojení palivových článků způsobilo komplikace s dodávkami elektrické energie v modulu, což následně vedlo k rozsvícení takřka všech varovných kontrolek na kontrolním panelu modulu a k vyřazení velké části přístrojů.
Let rakety ale nijak narušen nebyl a astronauti Charles Conrad a Alan Bean následně úspěšně přistáli na Měsíci v oblasti Oceánu bouří. Z velitelského modulu je jistil Richard Gordon.
