Vědci hledají 40 let gravitační vlny. Speciální detektory o nich zatím mlčí

aktualizováno 
Největší pozemské detektory gravitačních vln, LIGO a VIRGO, nedávno zveřejnily výsledky svých posledních výzkumů. Prozatím existenci gravitačních vln přímo nepotvrdily, přesto přinesly spoustu zajímavých poznatků, zejména o počátečních fázích vývoje vesmíru.

Ilustrační obrázek | foto: Profimedia.cz

Již více než 40 let pátrají astronomové celého světa po gravitačních vlnách - fluktuacích časoprostoru - předpovězených Albertem Einsteinem. Ty by měly být způsobovány rychle se pohybujícími velmi hmotnými objekty, jako jsou černé díry či neutronové hvězdy.

Obří interferometry LIGO a VIRGO

Nejnovější výsledky svých pokusů nedávno zveřejnili v časopise Nature společně americká observatoř LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), vůbec největší detektor gravitačních vln na světě, a evropský projekt zvaný VIRGO.

Na publikovaném článku nejsou zajímavá jen předkládaná fakta, vycházející z měření v letech 2005–2007, ale i to, že je podepsán více než 600 vědci.

LIGO tvoří dva v podstatě shodné detektory, jeden se nalézá v Livingstonu v Louisianě, druhý poblíž městečka Hanfordu ve státě Washington.

Obě zařízení jsou v provozu od roku 2002 a obě využívají interferometrů ve tvaru L s rameny o délce 4 kilometrů. Obdobný detektor VIRGO, který provozuje Evropská gravitační observatoř (EGO - European Gravitational Observatory), se nachází u italské vesničky Cascina, pouhých 10 kilometrů od slavné Pisy.

Jeho ramena jsou dlouhá tři kilometry (více o tom jak detektory gravitačních vln fungují zde). LIGO i VIRGO se soustředila na hledání gravitačních vln o frekvencích kolem 100 hertzů. Ale dosud nic nenašla, žádné gravitační vlny nebyly pozorovány.

Limity fyziky

To by někomu mohlo připadat jako neúspěch, ale vědci žádné poraženecké nálady rozhodně nesdílí. Spíše naopak. Podle nich jim "nulové" výsledky pomáhají lépe pochopit, co se dělo v několika prvních vteřinách vývoje vesmíru, přesněji řečeno stanovit limity fyzikálních podmínek, které v raném vesmíru panovaly. Například z nich lze odvodit horní hranici hustoty gravitačních vln v raném vesmíru a to je velmi důležitý poznatek.

"I to, že žádné gravitační vlny detekovány nebyly, nás může naučit něco o našem vesmíru," tvrdí Vuk Mandic z Minnesotské univerzity v Minneapolis, jeden z koordinátorů prací na LIGO, a na serveru časopisu New Scientist své myšlenky dále rozvíjí: "Gravitační vlny nám říkají, jak tehdy fungovaly fyzikální zákony. To je pro nás velmi cenné, protože vysokoenergetické podmínky v laboratořích navodit nemůžeme."

Záplava gravitačních vln

Teorie předpokládá, že při velkém třesku byl vesmír gravitačními vlnami doslova zaplaven, zatímco pro jiné formy záření byl naprosto neprostupný. Tzv. primordiální gravitační vlny jsou tedy vlastně jediní "svědkové dávných dob" a jejich detekce by kosmologům mohla o počátečním období vývoje vesmíru leccos povědět.

Pro získání lepší představy primordiálních gravitačních vln si můžeme vypomoci analogií s reliktním elektromagnetickým zářením, to ovšem vzniklo až 380 tisíc let po třesku, zatímco gravitační vlny byly v kosmu přítomny již při jeho zrození.

Současné detektory tedy gravitační vlny neodhalily, to však vědce od jejich úsilí nedokáže odradit. Své naděje nyní upínají především k roku 2014, kdy by se měl rozběhnout projekt Advanced LIGO, který by měl mít k dispozici ještě citlivější zařízení.

Zdroje:

www.universetoday.com
www.newscientist.com

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Víte o přistání na Měsíci všechno? Jedenáct otázek k výročí Apolla 11

Tato fotka patří mezi nejznámější. Řada lidí si proto myslí, že je na ní Neil...

O přistání na Měsíci jste nejspíše v posledních dnech slyšeli hodně. Ale znáte ho do detailu? Vybrali jsme pro vás k...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Najdete na iDNES.cz