Na úterním kosmickém sympoziu v Coloradu prohlásil šéf amerického Národního úřad pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine, že Spojené státy v rámci návratu astronautů zpět na Měsíc vyšlou na misi také ženu. Američané, kteří jsou dosud jediní, kdo stanuli na lunárním povrchu, chtějí na Měsíci přistát s astronauty v roce 2024. Tento termín potvrzuje plány administrativy Donalda Trumpa, která vyhlásila cíl dostat do pěti let Američany zpět na Měsíc.
„První žena na Měsíci bude Američanka,“ řekl Bridenstine. K návratu na povrch naší oběžnice uvedl, že to nebude jen nostalgická procházka do historie, ale vybudování předmostí pro pilotované lety k Marsu. Američané totiž chtějí využít lunární zdroje včetně vodíku a kyslíku k výrobě paliva. Vyslání astronautů k rudé planetě NASA plánuje na třicátá léta.
Druhou fází návratu na Měsíc je podle Bridenstina udržitelnost mise, má se tak stát do roku 2028. To znamená, že v té době budou mít USA opětovně použitelnou infrastrukturu k letům na Měsíc. „Kdykoli budeme chtít, kamkoli budeme chtít, se budeme moci dostat na povrch Měsíce,“ vysvětlil šéf NASA.
Po roce 2030 už má být na Měsíci rušno. Ruská vesmírná agentura Roskosmos zde chce s posádkou přistát v roce 2031. Čína by pak se svými tchajkonauty ráda navštívila Měsíc ještě o rok dříve.
Ani Evropa nechce zůstat pozadu, hodlá využít mezinárodní spolupráci, která by umožnila kolem roku 2030 začít s přípravami na budování stálé lunární základny.
USA počítají se soukromníky
K letu na Měsíc chce NASA využít vyvíjenou raketu SLS s lodí Orion. Výrobu přistávacího modulu plánuje svěřit soukromým kosmických společnostem, od kterých žádá i menší přistávací systémy k dopravě nákladu, vědeckého materiálu či sond na lunární povrch. První udělení zakázek je možné očekávat již tento měsíc.
Spojené státy letos v červenci oslaví 50. výročí přistání člověka na Měsíci, na jehož povrchu mezi roky 1969 a 1972 stanulo celkem 12 astronautů. Od té doby neučinil žádný stát vážný pokus vyslat na přirozenou družici Země lidskou posádku.