Opravdu nás čeká vesmírný úkaz tisíciletí, nebo jde jen o další astronomickou bublinu a virální nesmysl, který těží z naší neznalosti noční oblohy?
Pokud jste si už v kalendáři červeně zakroužkovali poslední únorový den a chystáte se na balkon s dalekohledem, možná byste měli trochu přibrzdit. Podobné zprávy se totiž internetem šíří s železnou pravidelností a realita bývá pro laika často zklamáním.
Nic takového 28. února nečekejte!
Známý český astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek má v této věci jasno a před přehnaným optimismem varuje. Podle něj se totiž pod „zaručenými zprávami“ skrývá spíš zbožné přání než astronomický fakt.
„Sociálními sítěmi se zase šíří zaručená zpráva o jedinečném seřazení planet, jaké nezažijete do roku 2040 a jaké krásně uvidíte na noční obloze,“ píše Petr Horálek a dodává: „Nic takového 28. února nečekejte! Očima je pozorovatelných 5 planet, z čehož jen dvě opravdu pěkně i z města (Venuše a Jupiter). Jasná Venuše bude toho dne zapadat ještě za soumraku spolu se slabým a prakticky nepozorovatelným Merkurem, o něco později je bude následovat Saturn.“
Suma sumárum, místo zářící řady perel na nebi uvidíte spíš jen jasný Jupiter, a pokud budete mít štěstí a čistý obzor, tak nízko nad západem rychle mizící Venuši. Mars? Ten nebude vidět vůbec, protože se zrovna ukrývá u Slunce.
Unikátní zarovnání planet, další až v roce 2040?
Virální příspěvky často operují s magickým rokem 2040 jako s termínem příští vzácné nebeské konjunkce. Je na tom něco pravdy? Paradoxně ano, ale i tady je háček.
„Jediné, v čem tenhle virální nesmysl nelže, je, že opravdu pěkného nebeského uskupení planet se dočkáme v září 2040,“ potvrzuje Horálek a dodává: „I tehdy to ale bude dost velká výzva, protože z našich končin bude planetární uskupení zapadat za soumraku, k vidění bude pěkně z rovníkových oblastí.“
Pravdou je, že planety nikdy nestojí v dokonalé přímce. Obíhají Slunce v mírně odlišných rovinách, takže to, co vidíme na obloze, je jen otázka naší pozemské perspektivy. Takzvané planetární přehlídky nejsou tak vzácné, jak se nás snaží přesvědčit facebookoví „odborníci“ – k různým seskupením dochází každých pár let.
Planetární přehlídka 2026
Co skutečně uvidíme 28. února pouhým okem?
- Jupiter: Najdete ho snadno, svítí vysoko nad jižním obzorem.
- Venuše: Jasná, ale nízko. Musíte se dívat hned po západu Slunce nad západní obzor.
- Saturn a Merkur: Výzva pro zkušené. Budou velmi nízko a brzy zmizí v záři soumraku.
- Uran a Neptun: Bez dalekohledu (minimálně triedru) na ně zapomeňte. Neptun je pro lidské oko neviditelný vždy a Uran vyžaduje naprostou tmu bez světelného smogu, což 28. února kvůli Měsíci krátce před úplňkem nehrozí.
Proč sociální sítě milují astronomické hoaxy?
Proč se tedy takové zprávy šíří? Odpověď je jednoduchá: marketing. Titulky jako „vzácné seřazení všech planet“ generují miliony kliknutí a sdílení. Stránky typu NASA nebo Royal Observatory Greenwich se sice snaží uvádět věci na pravou míru, ale jejich suchá fakta o ekliptice a úhlových vzdálenostech málokdy porazí barevný, umělou inteligencí vygenerovaný obrázek seřazených koulí ve vesmíru.
Pokud si chcete spravit chuť opravdovými úkazy, na které se v roce 2026 můžete těšit, včetně zatmění Slunce, sledujte raději odborné weby jako Astrofyzikální progresy z Opavy. Tam se dozvíte, kdy se vyplatí mrznout venku a kdy je lepší zůstat doma u televize.





















