Podle agentury Reuters chce NASA opustit Jim Free, který je náměstkem ředitelky Janet Petroové. Free patří v NASA ke klíčovým zastáncům programu Artemis, kterým se Američané po pěti desetiletích zamýšleli vrátit na Měsíc.
Další tři důležití představitelé úřadu opouští Marshallovo středisko vesmírných letů, epicentrum lunární mise.
Program Artemis započal v roce 2017 za prvního mandátu prezidenta Trumpa a počítal s přistáním astronautů na měsíčním povrchu v roce 2024. Program, který včetně přípravných fází od roku 2012 stál do současnosti odhadem 93 miliard dolarů (2,24 bilionu Kč), má několikaleté zpoždění. Teď jeho představitelé počítali s přistáním astronautů mezi lety 2026 a 2027.
Musk září. Do konce mého mandátu dobudeme Mars, Elon pomůže, slíbil Trump![]() |
Americká média dlouhodobě spekulují, že Trump by pod Muskovým vlivem mohl změnit priority kosmického výzkumu a upřednostnit let na Mars před návratem na Měsíc. Program Artemis je přitom považován za jakýsi odrazový můstek pro budoucí marsovské mise.
O vztyčení americké vlajky na povrchu Marsu hovořil Trump v lednu v inauguračním projevu. Termín ale neupřesnil.
Naopak Musk konkrétní data zmínil, když podle deníku The New York Times řekl, že SpaceX chce v roce 2026 vyslat na Mars pět lodí Starship bez posádek. Pokud mise uspěje a lodě na rudé planetě v pořádku přistanou, mohli by podle Muska první lidé na Mars odletět už v roce 2028.
Lodě Starship, se kterými chce Musk kolonizovat Mars a které mají v budoucnu do vesmíru dopravit až 100 lidí, si NASA vybral i pro přistání astronautů na Měsíci v rámci programu Artemis.
Věci, které je třeba vyřešit, než se vydáme s Elonem Muskem na Mars![]() |
Zatímco v 60. a 70. letech 20. století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracuje s NASA také Evropská kosmická agentura (ESA).