Nebeský palác se zřítil do oceánu. Západ nám ho záviděl, píší v Číně

  • 73
Téměř přesně podle dřívějších propočtů vědců se do jižního Pacifiku zřítila kosmická stanice Nebeský palác. Do atmosféry vstoupila někdejší chlouba čínského kosmického programu přibližně ve 2:15 ráno v noci z neděle na pondělí.

Většina z 8,5tunového vraku při prostupu atmosférou shořela. Zbytky dopadly do jižního Pacifiku, informovaly agentura Nová Čína a čínský kosmický úřad.

Čínský kosmický úřad předtím uváděl, že zařízení by mělo vstoupit do atmosféry mezi 2:11 a 3:33 SELČ nad jižním Atlantikem poblíž Sao Paula. Čínské úřady od začátku ujišťovaly, že lidem nehrozí téměř žádné nebezpečí a dopad větších úlomků stanice na pevninu je nepravděpodobný. Vědci už o víkendu předpokládali, že trosky se zřítí k Zemi dnes nad ránem.

Prakticky celá 8,5 tuny vážící stanice, která na oběžné dráze pracovala od roku 2011, byla podle čínského vesmírného úřadu zničena při vstupu do atmosféry. Stalo se tak údajně o něco dříve, než se původně předpokládalo.

Stanice Tchien-kung 1 je od roku 1957 padesátým největším objektem, který se nekontrolovatelně zřítil k zemi. Čína sice původně chystala její kontrolovaný návrat do atmosféry Země, ale to se nepovedlo, protože v březnu 2016 přestala reagovat na pokyny řízení a nakonec přestala fungovat úplně.

Naposledy kosmonauti stanici navštívili na 12 dní v roce 2013. O čtyři roky později Číňané bez dalších větších podrobností ohlásili, že s Palácem ztratili v roce 2016 kontakt. Cílem čínského kosmického programu, jehož byl Nebeský palác součástí, je umístit na oběžnou dráhu kosmickou stanici se stálou posádkou do roku 2023.

Čínský bulvární list Global Times k havárii stanice v pondělí napsal, že celosvětová pozornost věnovaná návratu stanice Tchien-kung 1 ukazuje, jak zahraničí Číně „závidí“ její vesmírný program. „Je normální, že se kosmické lodě vrací do atmosféry, ale Tchien-kung 1 se dostalo tolik pozornosti částečně proto, že některé západní země se pokouší o mediální humbuk a házení špíny na rychle rostoucí čínský letecký a kosmický průmysl,“ napsal deník.

,