náhledy
Po třech letech testování se největší teleskop oficiálně otevírá výzkumníkům z celého světa.
Autor: Profimedia.cz
Teleskop FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope) má 500 metrů v průměru, jak již název napovídá.
Autor: Profimedia.cz
Panoramatický pohled na teleskop FAST
Autor: Profimedia.cz
Teleskop FAST umožňuje aktivní ovládání náklonu jednotlivých oblastí paraboly, což má umožnit přesnější zaostření na různé části oblohy.
Autor: Profimedia.cz
Robot zachycený na lanech a zavěšený z šesti věží může docestovat nad libovolnou část teleskopu a stát se tak ohniskem aktivně vytvořené parabolické antény.
Autor: Profimedia.cz
Čínský teleskop FAST byl navržen v roce 1994 a začal se stavět v jihozápadní Číně v roce 2008.
Autor: Profimedia.cz
Celkem 4 450 panelů se může naklonit tak, aby vytvořily parabolickou anténu vhodnou pro pozorování konkrétní části oblohy.
Autor: Profimedia.cz
Náklony panelů pochopitelně řídí počítač.
Autor: Profimedia.cz
Dosud byl největším plnohodnotným radioteleskopem 305metrový Arecibo v Portoriku.
Autor: Profimedia.cz
Porovnání velikostí teleskopů Areciba a FAST
Autor: montáž: Pavel Kasík, Technet.cz, Wikimedia: Cmglee, Creative Commons
Největší průměr (576 metrů) má nadále ruský RATAN, který však není vyplněn – jde jen o prstenec.
Autor: Profimedia.cz
Celkové náklady na konstrukci teleskopu se vyšplhaly na 1,2 miliardy jüanů (asi 4 miliardy korun).
Autor: Profimedia.cz
Parabola je tvořená vypnutou drátěnou „mříží“ a tenkými hliníkovými panely.
Autor: Profimedia.cz
V roce 2017 teleskop FAST zaznamenal první úspěch: objev pulsaru J1859-01, vzdáleného 16 tisíc světelných let od Země.
Autor: Čínská akademie věd