Pikniková deka, víno, višně v čokoládě a dalekohled. Romantický večer se sledováním hvězd může začít. Jediné, co chybí, jsou hvězdy. Lehkým zklamáním by mohlo skončit rande pod širým nebem, pokud by si jej zamilovaní domluvili v parku v centru metropole.
Několik málo zářivých objektů by na noční obloze za jasného počasí určitě spatřili. Téměř jistě by zahlédli světla letících letadel a pak možná nižší desítky nejjasnějších hvězd. Kdyby se přesunuli na okraj města, možná by jich zpozorovali dvě až tři stovky. Pokud by se ale chtěli před sebou blýsknout znalostí souhvězdí a názvů jednotlivých zářících vesmírných objektů, měli by si schůzku naplánovat dál od civilizace.
Ohrožený rytmus dne
O znečištění vzduchu, vody nebo půdy už jsme slyšeli mnohé. Pojmy světelné znečištění nebo světelný smog si cestu do obecného povědomí teprve hledají, i když v posledních letech se stále silnějším apelem. O co přesně jde?
Světelným znečištěním rozumíme přemíru umělého osvětlení v lidských sídlech a jejich okolí. Osvícené jsou ulice, ale i památky, supermarkety nebo logistická centra na periferiích. A to nezřídka špatným typem lamp, které jsou technicky nevhodné, zbytečně silné a směrované nejen na objekt samotný, ale i vzhůru k nebi.
Skrytá síla měsíce. Co ovlivňuje a proč za úplňku hůř spíme, vysvětluje odborník |
Přirozené střídání noční tmy a denního světla se tak stává minulostí, což ohrožuje biorytmus všech živých organismů včetně lidí. Narušuje se prostorová orientace zvířat a jejich schopnost najít obživu. U lidí může světelný smog vést k bolestem hlavy, únavě a potížím se spánkem. Přibývá vědeckých studií, jež poukazují na vliv nedostatku tmy na rozvoj civilizačních chorob včetně nádorových onemocnění.
Jedním z nejviditelnějších a nejlépe „měřitelných“ projevů světelného smogu je pak zesvětlání noční oblohy, které znemožňuje astronomická pozorování a studium vesmíru. Právě astronomové proto patří mezi nejaktivnější ochránce noční oblohy.
Když světlo škodíLidé Narušení přirozeného střídání dne a noci vede k poruchám spánku a depresím, zvyšuje riziko cukrovky, obezity a dalších civilizačních onemocnění. Vzhledem ke schopnosti melatoninu působit jako protirakovinné činidlo jsou jeho nízké hladiny způsobené přemírou osvětlení spojovány se vznikem rakoviny prsu a prostaty. Ptáci Časný ranní zpěv je znakem kvality samce – v oblastech s umělým osvětlením začínají ale samci zpívat podle toho, jak daleko od zdroje světla se nacházejí, nikoli podle své zdatnosti. Samičky si tak mohou vybrat i méně kvalitního jedince, což má dopad na příští generace. Výrazné světelné zdroje (výškové domy, památky, majáky, ropné plošiny, billboardy) znesnadňují orientaci. Ptáci mají tendenci u silných zdrojů světla kroužit až do vyčerpání. V USA zaznamenali případy, kdy během jediné noci uhynuly tisíce ptáků při srážce s výškovou budovou. Jedním z faktorů, které přispívají ke schopnosti navigace u ptáků, je hladina melatoninu. Minimálně v době migrací stěhovavých ptáků se doporučuje odstínit nebo zhasnout svítidla mířící k nebi. Netopýři Vyšší množství umělého světla v noci má za následek zkrácení aktivní doby lovu. Mláďata v osvětlených hnízdištích jsou menší a mají nižší tělesnou hmotnost. Stejně jako ptáci mají i netopýři tendenci ke kolizím s osvětlenými vysokými budovami. Ryby a vodní živočichové Světlo ryby přitahuje, čehož využívají rybáři. Změny chování se projevují např. u hrotnatek, které v přirozených podmínkách ve dne klesají ke dnu a v noci stoupají k hladině, kde se živí řasami. V osvětlených oblastech se zmenšuje množství vzhůru migrujících hrotnatek i doba migrace. V důsledku se tak u hladiny drží větší množství řas a horší se kvalita vody. U lososovitých je měsíční nov (tedy nízká hladina osvětlení) jedním ze signálů pro započetí migrace k moři. Umělé osvětlení tak narušuje přirozenou migraci. Hmyz Noční motýly (můry) a další druhy nočního hmyzu světlo tradičně silně přitahuje. Přemíra umělého osvětlení vede k tomu, že hmyz kolem svítidel krouží až do vyčerpání, navíc se může stát snadnou kořistí predátorů. Rostliny Fotosyntéza má významné denní i noční fáze a přítomnost umělého světla narušuje jejich rozložení. Nadměrné noční světlo může způsobit předčasné olistění, pozdní opad listů a prodloužení růstové periody, což poškozuje zdraví rostliny. |
Zastřené pozorování
Hlavní pozorovatelny Astronomického ústavu AV ČR stojí na kopci v nadmořské výšce 520 metrů na kraji obce Ondřejov asi pětatřicet kilometrů jihovýchodně od Prahy. Když začal na konci 19. století observatoř budovat podnikatel a hvězdářský nadšenec Josef Jan Frič, panovaly tam ideální podmínky pro studium noční oblohy. Venkovská krajina, dostatečná vzdálenost od města... Nemohl tušit, že za pár desítek let vyroste jen kousek od Ondřejova dálnice D1 a že se Praha natolik rozšíří a rozsvítí, že observatoř ohrozí světelný smog.
„Světelné znečištění nám skutečně komplikuje pozorování. Přemíra světla totiž zvyšuje jas a šum pozadí a zcela znemožňuje sledovat slabé objekty, které na světlé obloze zanikají. Vede také k menší přesnosti při monitorování jasnějších objektů,“ vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR, který se ochranou tmavé oblohy dlouhodobě zabývá.
„Například pro bolidové kamery, které mají za sebou už velkou řadu mimořádných výsledků v meteorické astronomii, je světlá obloha a nemožnost exponovat až k obzoru svízel.
VIDEO: Nad Českem zazářil bolid jasnější než Měsíc, na zem mohly dopadnout úlomky |
Přitom tento náš výzkum patří ke světové špičce. Některé druhy pozorování oblohy provádíme kvůli lepším podmínkám dálkově dalekohledy na Evropské jižní observatoři v poušti Atacama v Chile,“ dodává Pavel Suchan.
Aby zamezili dalšímu zhoršování podmínek studia noční oblohy, definovali ondřejovští astronomové v okolí observatoře tzv. „zájmovou ochrannou zónu“. Její hranice vedou po hřebenech, které tvoří při pohledu z Ondřejova nejbližší obzor, a zahrnuje zhruba desítku okolních obcí a úsek dálnice D1 mezi 17. a 34. kilometrem.
„Vstupujeme do stavebních řízení, kde požadujeme striktně svítit pouze do dolního poloprostoru, ostatně jinými směry to nemá smysl ani logiku,“ vysvětluje Pavel Suchan.
Modré světlo přes den potřebujeme, v noci nám škodí, říká expert Medřický |
Všechno zlé...
Pandemie covidu nepřinesla mnoho pozitivního do našich životů. Přesto něco málo ano. Načas ustal shon, výrazně poklesla doprava, uzavřely se památky a zpomalil se i ruch na úřadech a v institucích. O to méně se svítilo. Další změnu přinesla válka, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko, když vtrhlo na Ukrajinu. Následná energetická krize v Evropě vedla k tomu, že se začalo omezovat nesmyslné svícení v místech, kde to nebylo nutné. A možná se vyplatila i dlouholetá aktivita dobrovolníků prosazujících rozumné svícení, kteří založili Odbornou skupinu pro tmavé nebe při České astronomické společnosti.
„Chceme chránit noční prostředí včetně hvězdné oblohy a napomoci k jeho zachování pro budoucí generace. Cestou je kvalitní a šetrné osvětlování, které využívá moderních poznatků a technologií, dobře slouží svému účelu, a přitom zbytečně neobtěžuje okolí,“ vysvětluje Pavel Suchan, který je jedním ze zakládajících členů spolku.
I díky nim vstoupila v březnu loňského roku v platnost stavební technická norma, která stanovuje jasné limity pro veřejné osvětlení. Až na výjimky na příklad připouští pouze svícení dolů na zem, nikoli do okolí nebo do nebe. Regule řeší i barevný odstín světla – nejvíce by se mělo podle odborníků omezit množství problematické krátkovlnné (zejména modré) složky spektra umělého světla v nočním prostředí.
Norma se týká všech provozovatelů venkovního osvětlení – státních institucí a organizací, obcí, firem, spolků i soukromých osob. Jedinou její vadou na kráse ovšem je, že zatím není povinná a závazná, za její porušení tedy nehrozí postih.
„Vývoj jde rychle kupředu a po dvou letech zkušeností z praxe už víme, že normu bude potřeba zpřísnit. Je si toho vědomo i Ministerstvo životního prostředí, s nímž spolupracujeme,“ dodává Pavel Suchan.
Světlo v noci narušuje imunitní systém, rozbíjí biologické hodiny, říká expert |
Ráj tmy
Na legislativní změny ale nečekají a tmu už léta chrání po svém ve třech lokalitách v Česku. Takzvané oblasti tmavé oblohy najdeme v Beskydech, v Jizerských horách a na Manětínsku (na pomezí Plzeňska a Karlovarska). Iniciátory jejich vzniku byli ochránci přírody, lesníci, astronomové i představitelé tamních obcí.
První dvě místa se nacházejí v horách a třetí ve venkovské, řídce osídlené krajině. Všechny tři se vyznačují výjimečně malým množstvím světelného smogu, zachovalým nočním prostředím a velmi dobrými podmínkami pro pozorování noční oblohy. Podobně jako přírodní parky nebo rezervace, i oblasti tmavé oblohy přitahují specifickou skupinu turistů a návštěvníků. Konají se v nich veřejná a komentovaná pozorování hvězd, potkávají se tam astrofotografové nebo se pořádají přírodovědné exkurze za můrami či netopýry.
Že by ideální místo pro romantický pár ze začátku článku? Rozhodně! Jak na Manětínsku, tak v Beskydech i Jizerkách můžou obdivovat na vlastní oči kolem dvou tisícovek hvězd! Už s malým dalekohledem se jim pak v plné kráse vyjeví různé hvězdokupy, mlhoviny i vzdálenější galaxie.
Pokud si rande naplánují na první polovinu srpna, nabídne se jim úchvatné divadlo v podobě „padajících hvězd“, tedy meteorického roje zvaného Perseidy. Vizuálně atraktivní jsou ale i dubnové Lyridy nebo prosincové Geminidy.
Je rozhodně velká škoda, že se taková podívaná většině z nás nenaskýtá na všech místech, i když nebe je pro každého stejné. Až příliš často nám totiž přírodní hvězdnou show zastíní umělé světelné znečištění.
Článek vznikl pro časopis A / Magazín a byl redakčně upraven.
