Start masové vesmírné turistiky se odkládá. Není čím létat

aktualizováno 
Před deseti lety se na oběžnou dráhu podíval první kosmický turista. Touto dobou už měly mít za sebou návštěvu oběžné dráhy desítky či stovky lidí. Nic takového se však nestalo.

Letoun Enterprise společnosti Virgin Galactic v klouzavém letu. Let s motorem za sebou ale stále ještě nemá. | foto: Virgin Galactic

O placení za cesty do vesmíru jsme poprvé slyšeli ještě v dobách slávy stanice Mir. Nakonec se ale na ni žádný platící soukromník nepodíval. Na stanici letěl jen japonský novinář Tojohiro Akijama, kterému cestu zaplatila společnost TBS.

První kosmický turista, americký podnikatel Dennis Tito, vzlétl až na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) před deseti lety. Ve stavu beztíže strávil sedm dnů a 22 hodin. Na Zem se v pořádku vrátil šestého května 2001. Bylo to v době, kdy Rusové měli problémy s financování svého pilotovaného programu a platící zákazník jim přišel vhod. Tita údajně výlet přišel na 20 milionů dolarů.

Po něm se na palubě kosmické lodi Sojuz se na ISS vypravilo dalších šest osob. Většinou šlo o mediálně známé osobnosti, které ve svých oborech něco znamenají. Mark Shuttleworth je například zakladatelem společnosti Canonical, která vyvíjí linuxovou distribuci Ubuntu. Richard Garriott, vývojář a producent počítačových her, zase navázal na svého otce Owena Garriota. Ten se do vesmíru podíval dvakrát jako řadový astronaut NASA při misích s lodí Apollo na orbitální stanici Skylab a později při misi raketoplánu Columbia STS-9.

Přichází xPrize

Ke skutečné kosmické turistice však týdenní výlety jednotlivců měly hodně daleko. Odhaduje se, že týdenní výlet vyšel na částku kolem 30 milionů dolarů, a to si může dovolit jen málokdo. (Pro srovnání, Američané za dopravu svých astronautů na ISS mají Rusům platit po skončení provozu raketoplánů okolo 50 milionů dolarů za osobu.)

I proto přišla nadace Ansari s cenou X-Prize za vývoj ryze soukromého prostředku schopného suborbitálního letu. Jde o pouhý skok, kde pasažéři zažijí krátkodobě stav beztíže a krátce na to se vrátí zpět na Zem.

Cena X-Prize byla vyhlášena už 18. května 1996. Celkem se do ní za dobu její existence přihlásilo 27 společností ze sedmi států (USA, Kanada, Argentina, Rusko, Velká Británie, Izrael a Rumunsko). Zlomovým okamžikem byl 5. květen 2004, kdy se cena přejmenovala na Ansari X-Prize na počest nového sponzora: Anousheh Ansariové. Tato dáma se v září 2006 stala první kosmickou turistkou a čtvrtým kosmickým turistou celkově.

Ansari X-Prize nakonec vyhrála firma Scaled Composites s raketoplánem SpaceShipOne zaštítěná společností Virgin Galactic Richarda Bransona. Jako jediná dokázala během dvou týdnů dosáhnout se svým dopravním prostředkem hranice 100 kilometrů dvakrát.

Nafukovací stanice proti nafouknutým cenám

Trochu jinak uvažuje o vesmírné turistice společnost Bigelow Aerospace. Nevyvíjí nosiče do vesmíru, ale jejich destinace: moduly pro pobyt ve vesmíru. Jde o nafukovací moduly, které mají sloužit na orbitálních stanicích.

Nafukovací modul má nabízet dostatek prostoru pro posádku a jeho doprava na oběžnou dráhu levnější. Pro srovnání: "pevný" modul Harmony připojený dnes k ISS váží při délce 7,2 a průměru 4,4 metru něco přes 14 tun. Bigelow Aerospace chystá na rok 2014 nafukovací modul Sundancer o větší délce i průměru (8,7 a 6,3 metru), který má vážit jenom 8 614 kilogramů.

Společnost za sebou má první ostré testy. V letech 2006 a 2007 úspěšně vypustila dvojici nafukovacích modulů Genesis o objemu vnitřního prostoru zhruba 11 metrů krychlových. To je stejný prostor jako uvnitř krychle se stranou dva a čtvrt metru.

Výhra deseti milionů dolarů však byla spíše symbolická, na financování vývoje nestačí a stačit nemůže. Peníze by se měly vrátit jinak. Po ukončení X-Prize se rozjela propagační kampaň na první lístky a vývoj raketoplánu SpaceShipTwo, který má na suborbitální lety vynášet platící turisty.

SpaceShipTwo má vesmír přiblížit více lidem

Původně měl raketoplán SpaceShipTwo létat s pasažéry už od minulého roku. Změnila to exploze hybridního raketového motoru na testovacím stanovišti 26. července 2007 na letišti v Mojavě. Zemřeli při ní totiž tři lidé a stejný počet byl těžce zraněn. Podle dostupných informací bylo na vině tankovací zařízení s oxidem dusným - rajským plynem. Jak říká latinské přísloví: "Ke hvězdám nevede vyšlapaná cesta".

První lety byly odloženy na letošní rok. Zatím ale nic nenasvědčuje, že k tomu dojde. Raketoplán ještě ve vzduchu nevyzkoušel hybridní motor, ale jen samotný let. A před lety s pasažéry se bude muset typické schéma letu vyzkoušet hned několikrát. První start s cestujícími lze očekávat v horizontu dvou až tří let.

Cena letenky se bude pohybovat kolem 200 000 dolarů (3,6 mil. korun). Virgin Galactic plánuje od Scaled Composites, který se stará o vývoj a výrobu nosného letounu i raketoplánu, zakoupit pětici letounů. Systém využívá vzdušného startu. Nosný letoun vynese raketoplán do výšky cca 15 kilometrů, kde jej odhodí. Následně probíhá strmé stoupání za pomocí hybridního raketového motoru a setrvačností až nad 100 kilometrů.

Při sestupu není třeba používat žádnou speciální tepelnou ochranu, jako je tomu v případě amerického raketoplánu. SpaceShipOne i "dvojka" využívají nastavení křídel do profilu maximálního odporu a vztlaku. První test toho režimu nazývaného "Feathered" se uskutečnil v 4. května tohoto roku. Mateřský letoun vynesl raketoplán po 45 minutovém stoupání do výšky 15,7 kilometrů. Po odhození přešel téměř do vertikálního klesání s maximální rychlostí 4,7 kilometru za minutu (cca 280 km/hod).

Na oběžnou dráhu cesta dlouhá

Suborbitální lety Virgin Galactic nebo například dánské Copenhagen Suborbitals (o této raketě jsme psali v článku Do vesmíru na stojáka) jsou mnohem méně náročné - a o hodně kratší - než výlety prvních vesmírných turistů na ISS. Ovšem Sojuzy jsou plně obsazené a náhrada jen tak nebude.

Důvody jsou právě technické. Pokud chceme dosáhnout oběžné dráhy, musíme zrychlit na 7,8 kilometrů za sekundu a při návratu zase takřka o tutéž rychlost zbrzdit. Nastavení křídel v takovém případě nestačí.

Jedinou soukromou společností, která v současné době pracuje na vývoji pilotované lodi s názvem Dragon je SpaceX. Tou hodlá v letošním roce dokonce zásobovat ISS (psali jsme o tom v tomto článku). Plány na využití lodi Dragon pro vesmírnou turistiku jsou však na začátku. SpaceX si chce zajistit nejdříve především zakázky od NASA.

Po bujarých a mnohamilionových oslavách svých prvních let tak vesmírná turistika slaví své první kulaté výročí v mrákotném spánku. Otázkou je, zda se za současné ekonomické situace najde dost "princů" ochotných zaplatit stále vysokou cenu za její probuzení.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

VIDEO: Do nezdaru na Měsíci zbývaly sekundy, astronauty zachránila propiska

K 50. výročí přistání na Měsíci připravilo Planetárium Praha maketu modulu...

Jen příprava na start z Měsíce trvala astronautům čtyři hodiny. Tak složitá byla situace dvojice Američanů, kteří...

„Stanuli jsme na Měsíci jménem celého lidstva.“ Nové fotky z Apolla 11

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva....

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Co kdyby posádka Apolla 11 zemřela na Měsíci? Bílý dům s tím počítal

Pohled na veškeré vybavení, které astronauti na povrchu zanechali: vlajka,...

Pro případ neúspěchu mise Apollo 11 měl prezident Nixon připravený smuteční projev, který by přečetl světu. Těla...

Další z rubriky

Hayabusa 2 úspěšně přistála na asteroidu a získala podzemní vzorky

Ilustrace bezpilotní kosmické sondy Hajabusa2 u  asteroidu Rjugu

Blízkozemní planetka Ryugu je od loňského června prozkoumávána sondou Hayabusa 2. Podle japonské vesmírné agentury se...

„Stanuli jsme na Měsíci jménem celého lidstva.“ Nové fotky z Apolla 11

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva....

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste...

Konec odpočítávání hodinu před startem. Indie musí na dobytí Měsíce počkat

Čandrájan-2 (Chandrayaan 2) má do vesmíru vynést indická raketa GSLV Mk.3...

Indie odložila vyslání své druhé sondy k Měsíci, která měla odstartovat v pondělí 15. července 2019 v 02:51 ráno...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz