Občas to může být zajímavá podívaná, když se firmě SpaceX nepodaří některé družice dostat na oběžné dráze tam, kam potřebuje, a lidé pak mohou pozorovat nebeské divadlo v podobě hořících kousků prolétajících atmosférou. Stalo se to třeba v roce 2022, kdy muselo být deorbitováno 49 družic najednou.
Na vině tehdy byl výron sluneční hmoty, který v podobě slunečního větru dorazil k Zemi, kde ovlivnil její elektromagnetické pole a atmosféru. A také tehdejší únorovou várku družic Starlink. Někteří pozorovatelé tak mohli vidět jeden nebo víc satelitů Starlink, jak se zřítily do atmosféry, kde shořely.
14. února 2022 |
Tak velké množství vypuštěných satelitů patrně od té doby Muskova společnost najednou neztratila, ale přesto míří některé z nich k Zemi, ať již z důvodu zastarání, nebo nějakých jiných problémů. Stále je ale v průměru každý den ztracen jeden satelit.
„Životnost satelitů na nízké oběžné dráze, jako je Starlink, je pouze asi pět až sedm let,“ uvedl Jonathan McDowell ze Smithsonova institutu pro server EarthSky a doplnil, že brzy bude docházet až k pěti pádům satelitu za den.
A firma SpaceX není a hlavně nebude sama. Své vesmírné družicové systémy budují i další firmy a státy, a tak se dá očekávat, že počet v atmosféře zanikajících družic bude přibývat.
McDowell uvádí, že dalším velkým problémem je, že na nízké oběžné dráze by se kvůli množství satelitů mohlo něco pokazit. Pokud by v této oblasti bylo příliš přeplněno, mohlo by dojít ke Kesslerovu syndromu. V takovém případě by srážka několika satelitů mohla vyvolat řetězovou reakci, která by zanechala celou atmosféru posetou troskami. To by mělo dopad na naši astronomii a také by to znemožnilo lidem přístup do některých částí vesmíru.
Ale jsou tu ještě minimálně dva problémy. Ten první je nasnadě: ne všechny části družic musí v atmosféře shořet a taky se zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k dopadu takového zbytku do obydlené oblasti a tím pádem i k poškození infrastruktury nebo zranění lidí.
O druhém hledisku hovoří odborníci, kteří tvrdí, že by se při hoření družic v atmosféře mohly uvolňovat jemné částice oxidu hlinitého. Již nyní vědci z agentury NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) objevili ve stratosféře neočekávanou koncentraci částic kovů (jako měď, lithium a hliník) a vzácných kovů (jako hafnium a niob), a zatím nevíme, jak jsou nebezpečné. Mohly by se třeba zapojit do chemických reakcí, které ničí ozonovou vrstvu.
Vědci však doplňují, že je nutné počkat na výsledky dalších výzkumů. „I v éře megakonstelací zatím není jasné, zda budou tyto účinky natolik velké, aby představovaly skutečný problém. Ale není ani jasné, že tomu tak nebude,“ podotýká jeden z astrofyziků. Pokud se ukáže, že by to problém být mohl, budeme muset přehodnotit některé z našich strategií likvidace.
