Spojené státy vedly od 50. let minulého století kosmický závod se Sovětským svazem a ne vždy v něm vítězily, od roku 1961 však byli Američané vždy schopni dopravovat lidi do vesmíru vlastními silami. Posledním letem stroje Atlantis byl v roce 2011 ukončen program raketoplánů a nastala skoro desetiletá pauza, během níž mohli astronauti létat na oběžnou dráhu jen díky ruským lodím Sojuz.
NASA následně platila za dopravování astronautů k ISS desítky milionů dolarů Rusku, což bylo nejen drahé, ale také to oslabovalo prestiž amerického vesmírného programu.
Změnu přinesl až Elon Musk a jeho kosmická firma Space X, která 30. května 2020 dokázala v programu financovaném americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) vyslat do vesmíru k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) pilotovanou loď Crew Dragon.
Kosmickou loď Dragon zkonstruovala společnost SpaceX založená Elonem Muskem, který je nyní členem administrativy prezidenta Elona Muska, zároveň s raketou Falcon. A to na základě kontraktu s NASA, který si po odstavení raketoplánů v roce 2011 musel pro lety k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) kupovat kapacitu v ruských sojuzech.
Nejdříve náklad
První let SpaceX k ISS odstartoval 22. května 2012 a o tři dny později se úspěšně spojil se stanicí, mimo jiné jako první americké plavidlo u stanice od vyřazení raketoplánů. Na premiérové zásobovací misi ale nesl jen zbytný náklad (potraviny, vodu a oblečení pro posádku stanice).
Úspěch: první soukromá loď Dragon zakotvila u ISS |
První ostrá mise nákladního dragonu přišla v říjnu 2012.
Na cestě k pilotovanému letu vybudovala SpaceX rozsáhlý program, v jehož rámci vyrábí nosné rakety, jejich motory, kosmické lodě i družice. Na oběžnou dráhu se jí podařilo poprvé proniknout v září 2008, kdy nosič Falcon 1 vynesl do vesmíru maketu družice RatSat, o necelé dva roky později přišel premiérový zkušební start rakety Falcon 9, která na orbitu dopravila maketu modulu Dragon, tedy předchůdce dnešní kosmické lodi. „Devítka“, poháněná motorem vlastní konstrukce, se stala základem úspěšného komerčního programu.
Od počátku svého vesmírného programu se Musk zabýval také možnostmi opakovaného použití nosiče, což by umožnilo zlevnit vynesení nákladu na oběžnou dráhu. Původní koncepce, kdy se měly první stupně vracet na padáku, ale nebyla úspěšná, po roce 2012 proto SpaceX začala vyvíjet metodu řízeného přistání rakety. Mezi roky 2013 a 2016 se uskutečnilo 16 testů návratu, z nichž bylo šest úspěšných – první v prosinci 2015 na zemi, v dubnu 2016 pak na dálkově ovládané lodi s přistávací plošinou. Právě tato metoda je dnes už při startech rutina, byť ne vždy se podaří. První stupně se po repasi znovu používají, byť ne pro lety s lidskou posádkou.
Cílem programu, do kterého se kromě Elona Muska zapojil i obří letecký koncern Boeing, bylo nejen zlevnit dopravu astronautů, ale také znovu dosáhnout nezávislosti pro pilotované lety do vesmíru.
Z nákladní lodě vychází i konstrukce kosmického korábu určeného pro dopravu astronautů na oběžnou dráhu kolem Země, který je doplněný mimo jiné o zařízení pro podporu života. Modul známý dnes jako Crew Dragon (tedy Dragon pro posádku) byl poprvé vyzkoušen v březnu 2019, tehdy ale ještě k ISS letěl bez lidí. Fanoušci vesmírných letů, a nejen oni, se nakonec dočkali 30. května 2020, kdy k ISS odstartovala loď s dvojicí astronautů.
Astronauté z Crew Dragonu jsou na palubě Mezinárodní vesmírné stanice |
Douglas Hurley a Robert Behnken byli prvními Američany vynesenými do vesmíru americkou technikou po téměř devítileté pauze. Behnken a Hurley na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazili 31. května.
30. května 2020 |
Na zpáteční cestu se astronauti vydali v neděli po půlnoci SELČ a s lodí Crew Dragon dosedli do vod Mexického zálivu v 20:48 našeho času. Skončila tím závislost Američanů na ruských raketách a lodích Sojuz.
Od té doby odstartovaly lodě Crew Dragon už 19krát. Zatím poslední mise úspěšně skončila letos v dubnu návratem čtveřice astronautů, kteří v rámci zhruba čtyřdenní soukromé mise Fram2 jako první planetu obíhali na polární oběžné dráze. Mise na polární oběžné dráze znamená, že loď s posádkou během oběhů kolem Země přelétala nad jižním a severním pólem. Dosavadní pilotované mise létaly od západu na východ, čímž využívaly zemské rotace, a udržovaly tak nižší sklon vůči rovníku.
Posádka tvořená podnikatelem v kryptoměnách Chunem Wangem, norskou filmařkou Jannicke Mikkelsenovou, německou výzkumnicí v oblasti robotiky Rabeaou Roggeovou a australským průvodcem po polárních oblastech Ericem Philipsem ve vesmíru uskutečnila 22 experimentů zaměřených převážně na vliv kosmického letu a nízké gravitace na lidské tělo.
Letos v březnu se modulem Crew Dragon vrátila dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Pro Wilmorea a Williamsovou tím skončila mnohaměsíční vesmírná odysea. Dvojice, která se k ISS vydala loni 5. června, měla na vesmírné stanici původně strávit jen několik dní, ale jejich loď Starliner od společnosti Boeing měla technické potíže, a NASA proto rozhodl, že návrat v ní není bezpečný. Astronauti od té doby nuceně setrvávali na ISS.
