Ilustrace sondy Čchang-e 4 a komunikačního satelitu na oběžné dráze

Ilustrace sondy Čchang-e 4 a komunikačního satelitu na oběžné dráze | foto: spacedaily.com/China National Space Administration

Čínská sonda je u Měsíce. Jako vůbec první přistane na odvrácené straně

  • 54
Čína byla třetím státem, jehož sonda přistála na povrchu Měsíce. Nyní se chystá být vůbec první zemí, která svůj stroj nechá přistát na jeho odvrácené straně.

Čínská sonda Čchang-e 4 dorazila ve čtvrtek k Měsíci. Z kosmodromu Si-čchang odstartovala před necelým týdnem. Do vesmíru ji vynesla raketa Long March 3B. U Měsíce na ni již čeká satelit, který Čína vypustila letos v létě, ten má zajistit komunikaci se Zemí.

Sonda s vozítkem má počátkem ledna přistát poprvé v historii letů do vesmíru na odvrácené straně Měsíce.

07.prosince 2018 v 19:26, příspěvek archivován: 10.prosince 2018 v 11:38

LAUNCH! China launches Chang'e-4 mission to the far side of the moon via a Long March 3B rocket. FEATURE ARTICLE: https://t.co/RgG69vv0J9 - By Rui C. Barbosa (@rmcsbarbosa) UPDATES: https://t.co/GRVzUIoyye https://t.co/tbuW6IGEPz

Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem má přistát poblíž jižního pólu Měsíce, kde pak má robot zahájit průzkum. Největší výzvu pro misi bude představovat radiová komunikace. Spojení se Zemí bude sonda zpoza Měsíce udržovat přes speciální čínský satelit.

Na palubě sondy jsou i semínka rostlin. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřením prostředí v podmínkách nízké gravitace.

Zatímco ostatní státy rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.

Třetí stát na Měsíci

Spojené státy na Měsíc v letech 1969 až 1972 vyslaly dohromady 12 astronautů. V roce 1976 na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 24 a 14. prosince 2013 přistál na Měsíci čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík.

Šestikolový Nefritový králík (čínsky Jü-tchu), o jehož názvu rozhodlo internetové hlasování, byl vybaven kromě sady fotografických přístrojů i dvěma mechanickými rameny, s jejichž pomocí mohl vyvrtávat vzorky lunární půdy. Stroj byl schopen se pohybovat rychlostí 200 metrů za hodinu. Dva dny po přistání už začal na Zemi posílat první fotografie. Kromě snímání Měsíce měl robot pomocí radaru měřit měsíční kůru, zkoumat strukturu povrchu a pátrat po zdrojích surovin.

V lednu 2014 se však těsně před začátkem lunární noci u stroje objevily problémy s mechanickým ovládáním, které vyvolaly obavy, že už vozítko neprocitne a neozve se. V polovině února Nefritový králík začal znovu vysílat signály, ale nedokázal aktivovat svá kola. Ochromení vozítka bylo podle vědců s největší pravděpodobností způsobeno nárazem do kamene. Stroj v omezeném režimu fungoval ještě po celý rok 2015 a v srpnu 2016 bylo oznámeno, že jeho veškeré operace byly ukončeny.

,