Mělo by se nové těleso známé jako 2003 UB313 či Xena stát desátou planetou, nebo by naopak měl být status planety Plutu odebrán? A hlavně - co je vlastně planeta? Právě o tom budou na dvanáctidenní konferenci, jež v pondělí začíná v Praze, diskutovat stovky expertů. Naleznou-li jasnou odpověď, je však značně nejasné.
"Je čas, abychom měli definici (planety)," řekl americký expert Alan Stern z Jihozápadního výzkumného institutu San Antonia. "Veřejnost mate, že my astronomové žádnou nemáme," dodal. Debata o ní zintenzivnila loni v létě, když astronom Michael Brown oznámil objev tělesa většího než Pluto.
Podobně jako Pluto se objekt nachází v takzvaném Kuiperově pásu, tajemné diskovité oblasti za Neptunem, v níž leží i stovky komet a dalších těles. Brown mu dal podle televizního seriálu a jeho hlavní hrdinky, neohrožené válečnice, jméno Xena. Oficiálně však jde o 2003 UB313.
Experti pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu zjistili, že Xena měří asi 2400 kilometrů v průměru, tedy víc než Pluto. Nachází se 14,5 miliardy kilometrů od Slunce a je nejvzdálenějším známým objektem slunečního systému.
"Život by byl jednodušší, kdybychom se vrátili k osmi planetám," řekl astronom z americké Minor Planet Center v Cambridge Brian Marsden. Někteří navrhují, aby se planety rozdělily na kategorie dle svého složení. Podobně se člení hvězdy a galaxie. Jupiter by mohl být označen za "velkou plynovou planetu", zatímco Pluto a Xena by mohly být "ledové trpasličí planety".
"Pluto si nezaslouží, aby bylo označováno jako běžná planeta," řekl astrofyzik Garnegieho institutu ve Washingtonu Alan Boss. "Ale je zcela v pořádku (říct), že jde o ledovou trpasličí planetu či historickou planetu."
ČTK při čtvrteční konferenci, na níž byl představen program 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, oslovila některé české odborníky s dotazem, jestli by podle nich Pluto mělo zůstat planetou. Všichni se shodli, že by o tento status spíše mělo přijít.
"Nejsem úplně rozhodnutý, ale možná by bylo lepší, kdyby Pluto bylo přesunuto mezi planetky, protože by se tím předešlo dalším sporům, které by mohly vzniknout v budoucnosti," řekl astronom Jan Vondrák. Podobně se vyjádřili i Jiří Grygar či Jan Palouš.
Šance na změnu současného stavu ale experti označili za nejasné, v mnohém se prý podobají povolební situaci v České republice, respektive složení jejího parlamentu, kde jsou síly rozděleny 100 na 100. Podobně jsou prý na tom nyní i astronomové - v otázce Pluta jsou rozpolceni vedví.
S odebráním titulu planeta nějakému tělesu už dějiny astronomie mají zkušenosti. V 19. století byl objeven Ceres, který byl nejprve považován za planetu, později byl však překlasifikován na asteroid. Poblíž něj totiž byly nalezeny další podobné objekty, takže by se počet planet musel stále rozšiřovat.
