Částice ze středeční silné sluneční erupce ve čtvrtek zasáhly Zemi. Agentuře DPA to řekl astronom Werner Curdt z německého Institutu Maxe Plancka. Zatím nejsou k dispozici žádné informace, že by elektromagnetická bouře narušila komunikační zařízení nebo jiné systémy.
Zkomplikovala však vědcům z Evropské vesmírné agentury (ESA) navádění sondy Venus Express, která obíhá Venuši. Na oběžné dráze kolem druhé planety sluneční soustavy je elektromagnetická bouře silnější kvůli menší vzdálenosti od Slunce. Podle ESA tak lze nyní sondu řídit jen s obtížemi.
Právě vesmírné sondy mohou mít největší problémy. Hrozí jim, že proud nabitých částic poškodí jejich citlivé přístroje nebo sníží životnost solárních panelů. Družice ale mohou mít problém i s navigací, protože mnoho z nich určuje svou polohu pomocí senzorů sledujících hvězdy. "Když přijde bouře nabitých částic, prakticky tyto senzory oslepí," uvedl Paolo Ferri z ESA.
Nabité částice ale budou Zemi zasahovat téměř celý den, nejsilnější aktivita se podle serveru Space.com očekávala kolem 13:00 našeho času. Curdt nicméně podotkl, že erupce nenastala na místě Slunce postaveném přímo proti Zemi. "Zřejmě nás to nezasáhne naplno," prohlásil.
Svědčí o tom i skutečnost, že ani hodiny poté nebyly zaznamenány žádné problémy.
Cesta od Slunce trvala den a půl
Podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) došlo k silné erupci ve středu hodinu po půlnoci SEČ v aktivní oblasti slunečních skvrn AR1429. Sluneční skvrna je oblast s nižší teplotou. Při erupci se oddělí velké množství nabitých částic (tzv. koronární výron hmoty) a vznikne velký oblak mířící od Slunce.
To se nestane pokaždé. V červnu 2011 například došlo na Slunci k mohutnému "výbuchu", při němž ovšem většina materiálu spadla zpět na povrch. Následky tak nebyly mimo povrch Slunce prakticky vůbec patrné (psali jsme zde).
Co se děje při geomagnetické bouřiGeomagnetická bouře je poruchou v magnetickém poli (magnetosféře) Země. Slunce ji může způsobit výronem koronární hmoty (zmagnetizovaného plazmatu), která dorazí k Zemi rychleji a s větší energií než obyčejný "sluneční vítr". Následně ovlivňuje dění na Zemi emisemi v oblasti magnetické, rádiové a radiační.  Vizualizace geomagnetické bouře Projevem poruch magnetosféry jsou například polární záře, ale může dojít i k poničení elektroniky. V roce 1859 masivní výron koronární hmoty stlačil zemskou magnetosféru ze zhruba 60 tisíc kilometrů nad Zemí na sedm tisíc. |
Světlá část v levé horní části ukazuje sluneční erupci třídy X5,4 z 7. března 2012.
Na stupnici slunečních erupcí je té aktuální přiřazena nejvyšší třída X s hodnotou 5,4. Erupce se rozdělují do tříd A, B, C, M nebo X podle množství rentgenového záření, které se vyzáří. V rámci těchto "písemných" tříd se ještě označují čísly od 0 do 9, přičemž erupce označená číslem 2 je dvakrát silnější než jednička, zato dvakrát slabší než trojka atd.
Elektromagnetická bouře spojená s touto erupcí je podle amerických vědců největší za posledních pět let. K Zemi dorazila ve čtvrtek po poledni. Problematické plazma nabitých částic se k nám řítilo rychlostí přesahující šest milionů kilometrů za hodinu.
Výjimečně se podobné výrony mohou projevit ohrožením rozvodné sítě elektřiny, navigačních systémů a ovlivněním geomagnetického pole. Problémy s komunikací mohou mít letouny v blízkosti polárních oblastí. Pravděpodobněji však výron koronární hmoty pouze ovlivní činnosti satelitů a především může vyvolat polární záři (Aurora Borealis) blíže k rovníku, než je obvyklé.
Astronom Petr Horálek na serveru www.astro.cz uvedl, že ve čtvrtek večer by mělo být možné sledovat polární záři nad USA, Kanadou a východním Ruskem, ale i nad severním Českem.
Silné záření vyvolané sluneční bouří by také mohlo ohrozit astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kteří by tak byli nuceni přesunou do lépe chráněných částí stanice.
Příčinou erupcí je výrazná sluneční skvrna, která má průměr odpovídající asi devíti průměrům Země. Pozorovat ji je možné dalekohledy s filtry, které odcloňují značnou část slunečního světla, jinak hrozí poškození zraku.
Skvrna se objevila na okraji severovýchodního slunečního kotouče v sobotu 3. března a pozorovatelná bude ještě zhruba devět dní.
Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) předpokládají, že během nadcházejícího roku a půl dojde k dalším erupcím, které zřejmě vyvolají ještě silnější elektromagnetické bouře, než je ta současná.
Předpokládá se, že nynější cyklus sluneční aktivity vyvrcholí příští rok.
