Závěr tohoto roku byl ve znamení nového kola eskalace situace na Korejském poloostrově. Tentokrát ovšem nešlo přímo o "kontakty" mezi oběma korejskými státy a přestřelky na hranicích, ale o úspěchy a neúspěchy na cestě do vesmíru.
Nedávno jsme hodnotili (článek zde) poslední pokusy o vynesení kosmické rakety s malou, asi stokilovou testovací družicí z území Jižní Koreje. Kosmodrom je již dávno připraven, novináři na něm rovněž, ale letošní start rakety byl po dvou odkladech nakonec odložen na blíže nespecifikované datum počátkem příštího roku.
Poslední problémy se týkaly korejské části nosné rakety. Ta je totiž dvoustupňová a mohutný první kapalinový stupeň byl "na klíč" dodán ruským výrobcem, zatímco jednoduchý druhý stupeň na pevné pohonné látky a řídicí systémy jsou korejskou záležitostí. Další korejské plány již s touto kombinací nepočítají. V průběhu tohoto desetiletí má být realizován zcela vlastní raketový nosič.
O kus dál na Severu
Do finále se v prosinci dostala i snaha Severní Koreje vstoupit do vesmíru. I tam je dokončen vcelku moderně vybavený kosmodrom, z něhož byl letos v dubnu uskutečněn pokus o vypuštění malé testovací družice s hmotností okolo 100 kg. Jeho umístění pouhých 56 km od hranic s Čínou (39°39′36″s.š.,124°42′19″ v.d. Sohae Satellite Launching Station) naznačuje neskrývané soudružské vztahy.
Svět díky pohotovým informacím, především od Američanů, přijal na vědomí, že jarní pokus byl neúspěšný, kdežto Korejci sami to nechtěli přijmout a do nekonečna omílali svůj úspěch. Vždyť pro tuto bídou a izolací sužovanou zemi (ponechme nyní stranou, že vinu nese především sama) to byl od roku 1998 už pátý pokus. A znovu fiasko. Dobývání vesmíru zřídka zaznamenává úspěch napoprvé, ale tak obtížnou premiéru neměl dosud nikdo.
Ale Severní Korea se nevzdala. Nedala nic na hrozby OSN ani svých "dobrých" sousedů Jižní Koreje a Japonska (s nímž je technicky stále ve válečném stavu). Třístupňová nosná raketa Unha-3, evidentně vlastní konstrukce i výroby téměř do posledního šroubku, byla koncem listopadu podle snímků na Google znovu připravována ke startu.
Prvního prosince, a tedy s dostatečným předstihem, oznámila Korea dopady stupňů do mezinárodních vod s tím, že vypuštění družice se uskuteční v polovině prosince. Mluvčí Výboru pro kosmickou techniku zdůraznil, že z dubnového neúspěchu si technici vzali ponaučení a nosič Unha-3-2 byl modifikován. Třetího dne téhož měsíce technici umístili na kosmodromu Sohae první ze tří stupňů nosné rakety.
Avšak 8. prosince bylo oznámeno posunutí startu z vážných technických důvodů při závěrečných přípravách. Mluvčí Výboru pro kosmickou techniku upřesnil, že jde o systém řízení prvního stupně a startovní okno bude nutno o týden prodloužit, tedy do 29. prosince. Že raketa není připravena ke startu, nasvědčovaly i přes ni přehozené maskovací sítě.
Pohled z prvního stupně rakety Unha-3 na odpalovací rampy
Plánovaná dráha severokorejské družice na monitoru Korejské centrální tiskové agentury (KCNA) v Pchjongjangu
Vůdce KLDR KIm Čong-un sleduje start rakety Unha-3. (12. prosince 2012)
Pozor, překvapení!!!
O to větším překvapením bylo oznámení úspěšného startu 12. prosince v 01:49:46 našeho času. Stupně dopadly podle předpokladů. První stupeň do moře asi 140 km západně od poloostrova Byeonsan, druhý 190 km východně od Filipín. Devět minut a 27 sekund po startu se satelit Kwangmyongsong 3 dostal na dráhu synchronizovanou se Sluncem. Má parametry 499,7 × 584,18 kilometrů a sklon 97,4°.
Družice o hmotnosti asi 100 kg má rozměry 140 × 60 ×70 centimetrů a na bočních stěnách jsou články sluneční baterie. Má vysílat v pásmu UHF, video a v pásmu X, avšak zatím se žádné signály nepodařilo zachytit. To by samozřejmě byla škoda, ale v historii se už něco podobného stalo: Francie byla toku 1965 třetím státem s vlastní družící Astérix 1, při jejímž startu se poškodily antény, a satelit tak nikdy nevysílal.
Vypuštění družice posléze potvrdil i NORAD s tím, že na oběžnou dráhu se dostala družice, poslední stupeň nosné rakety a zřejmě kryt družice.
Rada bezpečnosti OSN důrazně odsoudila vypuštění severokorejské rakety Unha-3, neboť došlo k porušení rezolucí 1718 a 1874, které zakazují testování technologií balistických střel. Podle slov americké velvyslankyně v OSN Susan Riceové zatím nebyly upřesněny kroky, které OSN a USA k akci Pchjongjangu přijmou.
Podle názoru astronoma, který 17.12. uveřejnil například deník The New York Times, je však družice mrtvá. Na oběžné dráze rotuje a různě se převrací. To je podle astronoma Jonathana McDowella jasným znakem toho, že družice je zcela neaktivní. Potvrzuje to i fakt, že se zatím nepodařilo zachytit ze sondy žádný signál.
Rakety na dně
Jihokorejští námořníci vylovili z moře palivovou nádrž severokorejské rakety Unha-3. (14. prosince 2012)
Vojenské orgány Jižní Koreje oznámily, že nalezly zbytky prvního stupně severokorejské rakety Unha-3 v moři u západního pobřeží v hloubce asi 80 metrů. Následující den objekt dlouhý 7,6 metru s průměrem 2,4 metru vylovilo pomocí robotické miniponorky jihokorejské námořnictvo. Neprodleně byl dopraven do přístavu Pchjongtaek a poté podroben zkoumání. "Očekáváme, že budou získány poznatky o současném stavu severokorejské raketové techniky", prohlásil jihokorejský ministr obrany.
V každém případě se Korejská lidově demokratická republika stává neoddiskutovatelně desátým státem světa s družicí na oběžné dráze. Zbytek světa si nyní musí ohlídat, že Severokorejská raketová technika nebude využita pro vojenské účely. Zakazování vypouštění umělých družic není zřejmě tou správnou cestou.
