Rusové zkoušeli cvičně sestřelit raketoplán Challenger. Oslepili posádku

aktualizováno 
Stojíme na prahu éry hvězdných válek. Nejen USA a Rusko se připravují na sestřelování kosmických zdrojů protivníka. Jenže jak trefit malé těleso letící rychlostí 28 800 kilometrů za hodinu? Zásah musí být přesný, protože ve vakuu nevznikne tlaková vlna, která by dále škodila. Začalo nové kolo zbrojení.

Takto vypadal špionážní satelit v minulém století. Dnes už jsme dál ... . | foto: Michael Palomino

Družice jsou pro moderní armády nenahraditelnou komoditou. Zajišťují průzkum, navigaci, komunikaci, poskytují meteorologické služby. Ovšem podobně je využívají i protivníci, a tak se hledají způsoby, jak nepřítele těchto "očí a uší" na oběžné dráze zbavit.

Nejjednodušší metoda bývá zpravidla nejúčinnější. A v oblasti protidružicových zbraní to platí dvojnásob. Než vymýšlet nějaké sofistikované způsoby eliminace protivníka, je nejjednodušší satelit prostě roztřískat.

Jenže ono to není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zkuste si představit satelit. Pohybuje se rychlostí téměř osmi kilometrů za sekundu (28 800 km/h) a má plochu jen několik metrů čtverečních (zásah do rozměrných panelů slunečních baterií sice může být nepříjemný, ale nemusí zákonitě vést k likvidaci zařízení).

A k tomu se oběžná dráha špatně předpovídá: družice totiž vytrvale "padá" k Zemi, takže na jednom obletu planety poklesne i o desítky metrů. Kdybychom tedy vzali parametry dráhy družice z předchozího obletu, spolehlivě budeme mířit nad ni a mineme. Jen pro představu: dráha Mezinárodní kosmické stanice denně poklesne o 100 až 150 metrů, především v závislosti na sluneční aktivitě a "načechrání" atmosféry, takže na jednom obletu je to o 6 až 10 metrů. Přitom stanice se nachází relativně vysoko (400 km nad Zemí) a mnohé zpravodajské družice jsou mnohem blíže, aby lépe viděly.

Navíc musíme zasáhnout velmi přesně, protože ve vakuu nevzniká žádná tlaková vlna, která by cíl poškodila.

Možná vás napadá: je tedy díky těmto výzvám likvidace hrubou silou opravdu tím nejlepším, co máme k dispozici? V současné době ano, protože nejrůznější paprskomety jsou zatím především doménou sci-fi filmů. I když ...

Raketoplán zasažený laserem

Samozřejmě, že vojáci vědí, jak výhodný by byl útok na satelit pomocí laserového paprsku. Ten je totiž velmi operativní, může sledovat rychle se pohybující cíl a v reálném čase kompenzovat vliv atmosféry. Navíc je jeho použití bleskové. Protivník nemusí zaznamenat ani přípravy k jeho použití a mnohdy ani vlastní použití.

Jak chytit film z oběžné dráhy

CIA odtajnila, jak špehovala Sovětský svaz

Systém Gambit (verze KH-8) odlétal 54 misí v letech 1966 - 1982

Systém Gambit (verze KH-8) odlétal 54 misí v letech 1966 - 1982

Už v sedmdesátých letech minulého století americká armáda "mimo záznam" přiznávala, že Sověti čas od času laserem zaměří její družice. A v říjnu 1984 si dokonce "troufli" i na americký raketoplán: Challenger při letu STS-41G chvíli sledovali slabým laserovým paprskem, což způsobilo výpadek některých palubních systémů a dočasné potíže se zrakem všech členů posádky. Amerika oficiálně protestovala: let nebyl ani vojenského charakteru, byla při něm vypuštěna ekologická družice ERBS pro sledování Země a navíc byli v sedmičlenné posádce i astronauti z Kanady a Austrálie.

Důvod k "útoku" na civilní let byl přitom jednoduchý: jeho oběžná dráha měla vysoký sklon k rovníku a vedla i nad sovětskou laserovou základnou. Drtivá většina ostatních raketoplánů létala na dráhy s nízkým sklonem k rovníku a nad územím SSSR vůbec nepřelétala.

Pro úplnost uveďme, že se raketoplán stal terčem laseru ještě minimálně při jedné výpravě. Tehdy v červnu 1985 šlo pro změnu o Discovery a o laser americký. Modrozelený tenký paprsek o energii čtyř wattů sledoval po dobu dvou minut dvaceticentimetrový terčík na raketoplánu.

Raketoplán Challenger se mlhou blíží k odpalovací rampě 39-B během příprav k...

Raketoplán Challenger se mlhou blíží k odpalovací rampě 39-B během příprav k letu STS-51-L. Ten 26. ledna 1986 skončil po pouhých 73 sekundách výbuchem a smrtí posádky.

Na podzim 2006 se objevily zprávy, že Čína dočasně oslepila laserovým paprskem jistou americkou zpravodajskou družici. Zda je na tom něco pravdy, dodnes nevíme. Čína se podobným aktem chlubit nebude a americké oznámení by mohlo napovědět, nakolik byl test úspěšný.

Testy kosmických min

Protože zasáhnout rychle letící družici je těžké, první projekty protidružicových zbraní počítaly s přiblížením a až následným útokem. Je to stejný rozdíl jako když z pole střílíte na terč na rychle jedoucím vlaku a pak na stejný terč střílíte poté, co do vlaku nastoupíte.

Jinými slovy: útočící zařízení bude navedeno na podobnou oběžnou dráhu a postupnými manévry se dostane do těsné blízkosti objektu, který je určený k likvidaci. Pak už není problém provést finální útok. Je to podobné jako třeba let lodi na kosmickou stanici.

Hvězdné války

"tajné" raketoplány, únosy družic a další radovánky na oběžné dráze

Kluzák Dyna Soar měl nosit do vesmíru atomové bomby i zkoumat a ničit

Kluzák Dyna Soar měl nosit do vesmíru atomové bomby i zkoumat a ničit nepřátelské družice.

Celá metoda má jeden háček: těžkopádnost. Útočící těleso se musí do vesmíru dostat s předstihem a provést sérii přibližovacích manévrů, které pozornosti protivníka těžko unikne. Proto obě supervelmoci rychle zavrhly projekty pilotovaných útočných lodí (kosmický kluzák Dyna Soar v USA a přepadová varianta lodi Sojuz v SSSR - více o projektu v tomto článku).

Sověti se poté rozhodli vsadit na projekt "kosmické miny". Tedy tělesa, které se přiblíží k cíli a z bezprostřední blízkosti ho oblakem střepin poškodí. Šlo by tedy o jakési vesmírné kamikadze.

Projekt byl vážně rozpracován a v letech 1963 až 1972 se dočkal zhruba dvou desítek testovacích startů! K nim patřilo sedm úspěšných přiblížení a pět detonací u cíle.

Úspěšný sestřel

Amerika vsadila na antirakety. V sedmdesátých letech rozjela program SPIKE, což byla protidružicová raketa vypouštěná z letadla F-106. Volba letadla nebyla náhodná. Pozemní rampy se dají snadno zasáhnout i pozorovat. A kromě toho umožňují útok jen na omezené množství cílů. O zranitelnosti ani nemluvě.

SPIKE ovšem z obligátních důvodů (problémy rozpočtové i technické) skončil. Na jeho místo přišel program ALMV (Air-Launched Miniature Vehicle, za letu vypouštěné miniaturní zařízení) s dvoustupňovou raketou ASAT (Anti-SATellite, toto označení následně zobecnělo pro celou kategorii těchto zbraní). Vypouštěna byla z letounu F-15, měla hmotnost 1 300 kg a délku 6 m.

Strategická obranná iniciativa

Dne 23. března 1983 pronesl tehdejší americký prezident Ronald Reagan projev, kterým zásadním způsobem změnil rovnováhu sil ve světě. Ta byla dlouhé roky udržována faktem, že na sebe Sovětský svaz a Spojené státy mířily takovým množstvím jaderných zbraní, které zajišťovalo v případě nukleárního napadení odvetu v podobě likvidace protivníka. Stabilita tak byla udržována na základě logiky "případná válka nemůže mít vítězů, ale jen poražených".

Reagan však vyhlásil změnu doktríny: ta už neměla spočívat v pasivním jaderném zastrašování, ale v aktivní ochraně. Jinými slovy: už nemělo jít o schopnost "oplatit" jaderný útok, ale tento útok zastavit. Reagan vyhlásil "strategickou obrannou iniciativu" (Strategical Defence Initiative, SDI), která vešla do dějin pod novinářským označením "hvězdné války".

Koncepce SDI se průběžně měnila s tím, jak šel technologický pokrok. Počítala třeba s umístěním zhruba 100 tisíc antiraket na oběžných drahách. Počítalo se s družicemi vybavenými jadernými reaktory a laserovými děly. Počítalo se s elektromagnetickými děly na oběžných drahách. A o těch několik posledních jaderných hlavic, které by výše uvedenou sítí proklouzly, se měly postarat zbraně ASAT.

Samozřejmě, že šlo o nesmírně ambiciózní program, který by si vyžádal nepředstavitelné ekonomické zdroje, ale na druhé straně by zásadním způsobem změnil rozložení sil ve světě. Bylo jisté, že vnitřními problémy zmítaný Sovětský svaz by na něj nedokázal jakkoliv odpovědět. Ani účinným útokem, ani vytvořením podobného obranného štítu.

Přestože z SDI zůstaly po několika letech jen smělé plány, koncepce a nápady, analytici se shodují, že tato strategie urychlila pád železné opony a rozpad sovětského bloku.

Raketa nesla hlavici MHV (Miniature Homing Vehicle, miniaturní zaměřovací zařízení) o délce 46 a průměru 33 cm. Ta obsahovala několik raketových motorů, infračervený senzor, stabilizační gyroskop a počítač.

V roce 1984 byly provedeny dva zkušební testy, ale vždy proti imaginárnímu cíli. Tedy "jen" průletem určitého bodu v přesně stanoveném okamžiku.

Ostrý test se uskutečnil 13. září 1985, kdy došlo k zásahu vysloužilé družice Solwind ve výšce 555 km nad Zemí. Zkouška proběhla úspěšně a další střelby na kosmické cíle plánovala armáda na rok 1986. Ale v prosinci 1985 vyhlásil Kongres USA zákaz dalších testů. Program pokračoval dále, až byl v roce 1993 ukončen.

Čínské kosmické barbarství

Po relativně klidných letech na kosmickém kolbišti přišla jako blesk z čistého nebe zpráva, že Čínská lidová republika provedla 11. ledna 2007 test své antirakety. Zasvěcení však věděli, že se něco chystá, protože šlo už o čtvrtou zkoušku systému. Předchozí tři prý skončily nezdarem.

Faktem každopádně je, že zasažena byla přesluhující, leč funkční (krátce před zničením dokonce provedla korekční manévr, aby měl útočník lepší pozici, ale taková vstřícnost se od nepřítele pochopitelně nedá očekávat) meteorologická družice Feng Yun 1C (Vítr a mrak). Ta byla ve vesmíru od roku 1999.

Po družici zůstaly na oběžné dráze tisíce úlomků kosmického smetí. Uvádí se, že čtvrtina veškerého "odpadu", který lidstvo vyrobilo kolem své planety od počátků kosmonautiky, pochází právě z tohoto testu. Ruští vědci neváhali zkoušku označit za "kosmické barbarství".

Nepříjemné důsledky testu si uvědomovali i Američané. "Pokud dojde ke konfliktu, pak první věc, kterou pravděpodobně generálové ČLR udělají, bude sestřelení všech našich průzkumných družic na nízké oběžné dráze, čímž nás připraví o zrak," vysvětluje bezpečnostní expert John Pike.

Americká odveta

Spojené státy byly situací zaskočeny a postaveny před otázku, jak reagovat. Jen rétorické odsouzení by znamenalo ponechat Číně technologickou výhodu a vlastně i potvrzení toho, že si může dělat, co chce. Vlastní zkouška protidružicové zbraně k "vyvážení sil" byla zase z politických i dalších důvodů neprůchozí.

Řešení se našlo brzy. V prosinci 2006 odstartovala do vesmíru tajná družice USA-193, ale neotevřely se jí sluneční baterie. Baterie se rychle vybily a satelit se odmlčel. Pomalu přitom klesal k Zemi, přičemž na palubě měl kulovitou nádrž o metrovém průměru s půl tunou vysoce toxického hydrazinu. Ten v mrtvé družici pravděpodobně zmrzl. Byl tedy předpoklad, že ledová koule chráněná pevným titanem může průlet atmosférou přežít a po dopadu způsobit zamoření nemalé oblasti.

Přitom nebylo možné s jistotou určit, kam přesně družice dopadne: v podstatě se mohla zřítit někdy v průběhu letošního března kamkoliv mezi 58,5 stupně severní šířky a 58,5 stupně jižní šířky (tedy i na území Česka). Přesné datum zániku bychom byli schopni předpovědět až několik hodin před vstupem družice do atmosféry a i tak by zde zůstávala chyba plus mínus pět tisíc kilometrů, tedy asi čtvrtina zemského obvodu. Ostatně, když byla likvidována stanice Mir, tak přestože šlo o řízený zánik, měla její dopadová oblast tvar elipsy dlouhé šest tisíc kilometrů.

Tomáš Přibyl

o autorovi

(* 1975, Brno) Autor literatury faktu a odborník v oblasti informačních technologií. Vydal několik knih: Smrt měla jméno Challenger, Rudé hvězdy ve vesmíru, Příběh stanice Mir, Den, kdy se nevrátila Columbia a další.

Ve čtvrtek 21. února 2008 proto odstartovala z amerického raketonosného křižníku USS Lake Erie upravená raketa SM-3. Ta byla primárně zkonstruována pro likvidaci útočících raket, pro sestřelení družice ji bylo nutné modifikovat. Běžně má totiž dostup jen 160 km, ale její současný cíl se nacházel ve výšce 240 km. Nicméně úpravy nebyly složité (i když zhruba dvěma stovkám specialistů zabraly více než měsíc), spočívaly především v modifikaci softwaru. Zvýšit dostup rakety totiž bylo možné na úkor dostřelu, který je běžně kolem pěti set kilometrů, ale nyní byla likvidována družice prolétající přímo nad místem startu.

Zásah byl úspěšný, síly byly vyrovnané. Navíc se družice USA-193 nacházela těsně před vstupem do atmosféry, takže její trosky ve velmi krátké době zanikly a "neznečistily" okolí naší planety.

Na prahu nové éry. Bohužel

Toto kosmické cenění zubů mezi Čínou a Spojenými státy bohužel má nepříjemnou dohru pro celý svět. Obě země prokázaly schopnost ničit kosmické zdroje protivníka, a tím se začaly další země jednak cítit ohroženy a jednak nechtějí zůstat pozadu. Rusko deklarovalo, že úvahy o kosmických zbraních jsou opět na pořadu dne. Zahájení vývoje vlastního protidružicového systému oznámila i Indie.

Nové kolo zbrojení se roztáčí.

Autor:
 

Nejčtenější

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Statisíce posluchačů přišly o svá internetová rádia, náprava je pomalá

DAB rádio Pure Oasis Flow

Mnoha posluchačům internetových rádií zmizely předvolené stanice i jimi přidané streamy. Největší výrobce čipů pro...

Další z rubriky

Soukromá kosmická loď pro lety s posádkou při zkoušce vybuchla

Elon Musk a vpravo záběr z jediného zatím dostupného neoficiálního videa, které...

Firma SpaceX během testů únikových raketových motorů přišla o jeden exemplář lodě Crew Dragon. Stroj, který za sebou...

Raketa Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon úspěšně odstartovala k ISS

Start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX s lodí Crew Dragon. (2. března 2019)

Společnost SpaceX v sobotu z Floridy úspěšně vyslala raketu Falcon 9 s nákladní lodí Dragon, která nese 2,5 tuny zásob...

Zemřel kosmonaut číslo 5. Bykovskij měl železné nervy, které potřeboval

Posádky lodí Sojuz-1 a Sojuz-2. Zleva: Gagarin, Chrunov, Komarov, Jelisejev a...

Do vesmíru letěl jako pátý Rus. Kdyby neodjel za svou ženou, mohlo to být i dříve. Na svůj první start musel v těsné...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz