Rusové přistanou v roce 2030 na Měsíci. Alespoň to tvrdí

Rusové se chtějí vylodit na Měsíci v roce 2030. Ohlásila to oficiální agentura TASS s odvoláním na vedoucí raketokosmickou firmu RKK Eněrgija.

RKK Eněrgija je podnik, v němž se zrodily první sovětské družice, meziplanetární sondy a kosmické lodi. Už mnoho let usiluje o to, aby dostal možnost postavit nástupce plavidel Sojuz, která slouží od šedesátých let minulého století.

Obdoba amerického Orionu

V roce 2009 vyhrála Eněrgija konkurz na nový stroj, který vyhlásila Ruská federální kosmická agentura. Novou silnou raketu má postavit firma Progress.

Nyní předložilo několik vědeckých institucí Kremlu návrh dlouhodobého výzkumu vesmíru. Na vypracování návrhu se podílela ruská vesmírná agentura Roskosmos, tři vědecké subjekty a ruská jaderná korporace Rosatom. Od devadesátých let financovala ruská vláda kosmonautiku nedostatečně, je otázka, jestli na tyto ambiciózní projekty uvolní peníze. Do roku 2025 by bylo zapotřebí 61 miliard rublů, ale někteří odborníci si myslí, že projekt bude dražší. K tomu musíme připočítat cenu nového těžkého nosiče.

Jak se jmenuje?

Nové plavidlo společnosti RKK Eněrgija je známé pod zkratkou PTK-NP (Пилотируемый транспортный корабль нового поколения) nebo PPTS (Перспективной Пилотируемой Транспортной Системы, anglicky Prospective Piloted Transport System.

Plavidlo nazývané Perspektivní pilotovaný dopravní systém PPTS a neoficiálně „Rus“ je obdobou amerického Orionu – kabina ve tvaru kužele a válcový servisní modul. Má mít tři verze:

• Pro dopravu 6 kosmonautů a půl tuny nákladu na nízkou dráhu okolo Země.
• Pro dopravu 4 kosmonautů a 100 kg nákladu na dráhu okolo Měsíce.
• Pro samostatný let 4 kosmonautů po dobu jednoho měsíce.

Podobně jako Orion, jehož bezpilotní verzi vyzkoušeli Američané minulý pátek, má startovat a přistávat desetkrát, vynášet ho bude raketa.

Maketa modulu PTK NP (PPTS)

Dál než na Mars to nepůjde

Před třemi roky představila Eněrgija maketu lodi a letos dokončili technickou dokumentaci. Bezpilotní zkoušky stroje mají začít v roce 2021. O tři roky později by do něj měli poprvé usednout kosmonauti. Na oblet Měsíce by se Rusové vydali v roce 2028 a přistání plánují nejdříve na rok 2030.

Návrat superrakety

Rusko připravuje rakety schopné vynášet na orbitu kolem Země náklady o hmotnosti až 112 tun. Konstrukčně nebudou nové. Překvapivě se vrací k nosiči raketoplánu Buran.

Srovnání tří nosičů: rakety Sojuz, amerického raketoplánu a soustavy rakety Eněrgija a raketoplánu Buran

Počátkem měsíční základny by měla být energetická zařízení, obytný a laboratorní modul a také dopravní prostředky: lunochody a letecké lunolety. Postupně by se pak přidávaly další prvky. Budování základů ruské základny na Měsíci by podle projektu vědců mělo trvat zhruba dvě desítky let.

Dobývání Měsíce bude podle  předkladatelů návrhu probíhat do roku 2040 ve třech etapách. První fáze by bylo zkoumání povrchu automatickými přístroji, stanicemi Luna. Ve druhé etapě by se k výzkumu přidali lidé, ale z oběžné dráhy kolem Měsíce. Konečně třetí etapa, v (nebo po) roce 2030, už počítá s přistáním kosmonautů, s rozmisťováním měsíční infrastruktury a s budováním ruského měsíčního areálu.

Měsíc je podle předkladatelů blízkým zdrojem mimozemských nerostných surovin i vody. Přitom těžba nerostů by neměla být komplikovanější než v arktických a antarktických oblastech na Zemi. Přenést na Měsíc by se podle nich mohla i průmyslová výroba ekologicky nebezpečná na Zemi.

Usadíme se na Měsíci natrvalo, tvrdí Rusko. To sotva, oponují odborníci

Rusko se podle vicepremiéra Dmitrije Rogozina, zodpovědného mimo jiné za kosmonautiku, usadí na Měsíci natrvalo. Vicepremiér o soudobém ruském kosmickém programu prohlásil, že se odklání od "kosmického romantismu k pozemskému pragmatismu." Rogozinovo zamyšlení obsáhle publikovala Rossijskaja gazeta dne 11.4. 2014.

„V nejbližších 50 letech bude lidstvo technicky sotva připraveno realizovat pilotované lety dál než v oblasti sahající od Venuše k Marsu. V perspektivě toho časového rozmezí lze reálně hovořit o průzkumu Měsíce, o letech k určité skupině asteroidů a o letech na Mars,“ cituje TASS z programu.

V dokumentu připraveném ruskými vědci se mimo jiné rovněž uvádí, že v příštích pěti desítkách let lidstvo stěží může počítat s delšími pilotovanými výpravami hlouběji do Sluneční soustavy.

Nový závod o Měsíc vyloučen

USA a Sovětský svaz závodily v šedesátých letech minulého století o to, kdo dřív vysadí člověka na Měsíci. Sověti to však dělali tajně, a když první dva Američané přistáli v červenci 1969 na Měsíci, tvrdila Moskva, že tam nikdy nesměřovala. Teprve koncem osmdesátých let, za Gorbačovovy „glasnosti“ čili otevřenosti, vyšel ruský projekt najevo.

Naplnění všech těchto termínů záleží na finančních možnostech Kremlu a na schopnostech ruských odborníků překonávat obtíže, které se při takovém díle vždycky vynoří. Američané o návratu na Měsíc pomocí Orionu nehovoří, ale novou linii jejich kosmonautiky zřejmě vytyčí prezident, který vystřídá Obamu v lednu 2017. Číňané mluví o vyslání svých lidí na povrch našeho odvěkého souputníku velmi nezřetelně. Vzhledem k tomuto harmonogramu, který se zpožďuje za Orionem o sedm let, je nový závod o vztyčení státní vlajky na Měsíci vyloučen.

Proč na Měsíci nepřistáli jako první Rusové? Exkluzivní seriál o dobývání vesmíru

Na jaře 1960 předložil Koroljov Kremlu program úkolů do roku 1967. V něm plánoval oblet Měsíce dvoučlennou či tříčlennou posádkou, později i přistání člověka. V další etapě by se vytvořil most Země–Měsíc a na našem souputníku kosmonauti vybudují stálou základnu. Také k Marsu a Venuši by zamířila pilotovaná plavidla.

Koroljov byl geniální manažer a projektant, kterého však opojily první úspěchy. Netušil, jaké potíže bude muset při uskutečňování svých záměrů zdolávat. Nebyl však výjimkou – to se vynálezcům, kteří otevírají obzory novému oboru, často stává.