Usadíme se na Měsíci natrvalo, tvrdí Rusko. To sotva, oponují odborníci

Rusko se chystá kolonizovat Měsíc. Už v roce 2030 by zde měli přistát první osadníci. Reálný stav ruského kosmického vývoje však naznačuje, že ani přes velkolepá prohlášení oficiálních míst není nic takového možné.

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, zodpovědný mimo jiné za kosmonautiku, má velikášská prohlášení rád. Naposledy například na Twitteru vyhrožoval Rumunsku, že se příště do země vrátí v bombardéru. Po uvalení embarga na vývoz technologií do Ruska zase doporučil Spojeným státům, aby tedy své astronauty posílaly na ISS pomocí trampolíny. A nejen ve vědeckých kruzích aktuálně vzbudil pozornost jeho komentář k plánům Roskosmosu na dobytí a obsazení Měsíce. 

Rusko se totiž podle Rogozina usadí na Měsíci natrvalo. Vicepremiér o soudobém ruském kosmickém programu prohlásil, že se odklání od "kosmického romantismu k pozemskému pragmatismu." Rogozinovo zamyšlení obsáhle publikovala Rossijskaja gazeta dne 11.4. 2014.

Ruská média plány na obsazení Měsíce komentovala většinou nekriticky. Server RT.com například napsal, že rozhodně nejde jen o prázdná slova. Přípravy na kolonizaci naší největší oběžnice v roce 2030 mají začít už za dva roky. Historie a námi oslovení odborníci to však vidí jinak.

Lunograd nebo vlastenectví

"Když jsem tento záměr poprvé slyšel, vzpomněl jsem si na staré sovětské plány. Už v šedesátých letech minulého století chtěl šéf kosmonautiky Sergej Koroljov postavit na Měsíci základnu. Dokonce mu její předobraz postavili tady na zemi," shrnuje historii ruské touhy po základně na Měsíci odborník na historii kosmonautiky Karel Pacner.

Ruské plány na Měsíci

Ruské plány, jak je zveřejnil deník Izvestija (v ruštině).

• První fáze je plánována na rok 2016, třetí pak do roku 2040. 
• Důvodem kolonizace je těžba hliníku, železa, titanu a dalších přírodních zdrojů.
• Rusko pošle na Měsíc čtyři automatizovaná vozítka Luna - 25 , Luna - 26 , Luna - 27 a Luna - 28.
• První lunární základny budou postaveny v blízkosti pólu Měsíce. Díky tomu budou téměř stále na slunci (pokud by byly v údolí hor, pak by naopak byly stále ve stínu).
• Během první etapy budou provedeny fyzikální a chemické testy složení regolit (měsíční horniny) a testy na obsah vody.
• Ve druhé fázi, plánované mezi lety 2029-30, vyšle Rusko na Měsíc pilotované mise. Za tímto účelem v Rusku společnost Eněrgija vyvíjí dostatečně výkonnou a kapacitní nákladní loď.
• Expedice plánované pro třetí fázi mezi lety 2030 - 2040 zahrnují pobyt kosmonautů a budování infrastruktury základny.
• Náklady na první fázi mise mají být 28,5 miliardy rublů (zhruba 16 miliard korun). Náklady na vývoj plavidla spolknou dalších 160 miliard rublů (cca 90,5 miliardy korun). Náklady na další fáze ruský tisk neuvádí.
• S financováním by Rusku měly významně pomoci soukromé firmy.

"V sedmdesátých letech chtěl Koroljovův nástupce Valentin Gluško trumfnout Američany, kteří se na Měsíc skutečně dostali, vybudováním Lunogradu, což mělo být měsíční město pro několik desítek lidí. Tehdejší kremelský vůdce Leonid Brežněv mu plány překazil s tím, že země na to nemá peníze. Myslím si, že současné plány jsou stejně utopické. Jejich uskutečnění by stálo nikoliv desítky, ale stovky miliard rublů. Spíše jde o snahu posílit velkoruské vlastenectví a ukázku imperiálních ambicí Moskvy," dodává Pacner. 

Sovětské plány na měsíční základnu ze sedmdesátých let připomíná i propagátor kosmonautiky Pavel Toufar: "Už v roce 2009 měli v korporaci RKK Eněrgija hotový návrh lunární základny pro tři a v další fázi i pro šest kosmonautů. Existoval i plán lunárního města až pro 200 členů posádky. Takové plány však nebyly a nejsou k ničemu zavazující. Zabývá se jimi mnoho podobných 'kanceláří'. Už Valentin Gluško po propuštění Vasilije Mišina (nástupce Koroljova), zastavení vývoje rakety N-1 (měla uvést až 90 tun nákladu) a po zahájení projektu superrakety Eněrgija předložil projekt koncepce letu na Měsíc. Počítal s novými moduly, které by byly použitelné v různých modifikacích a měly posloužit pro vybudování první obydlené základny."

Američané také chtěli základnu

Základnu na Měsíci však toužili mít i Američané. S jejím konceptem tehdy ve službách USA přišel zajatý Wernher von Braun (konstruktér V2). Jak připomíná Jan Kolář, šéf České kosmické kanceláře: "Strategicky je ruská výzva na postupné rozšiřování lidského působení na Měsíci zcela logický krok v souladu se všemi dosud publikovanými (a neuskutečněnými) plány Američanů. S tímto konceptem přišel již Wernher von Braun v padesátých letech. Otázka je schopnost ruské společnosti, tedy vlády, jej uskutečnit. Současná podoba plánu měsíčního výzkumu tomu zatím neodpovídá, protože zmiňuje pouze vypuštění tří lunárních sond do roku 2020. Dvě mají přistát na povrchu a jedna bude družicí Měsíce."

"Návrh na americkou lunární základnu se objevil v prvním období po úspěchu Apolla 11. Tehdy NASA vyhlásila program Apollo Application, který zahrnoval nejen aktivitu v oblasti Země, ale hlavně na Měsíci a využíval již hotovou techniku, kdy byly návrhy modifikací lunárního modulu pro přepravu nákladů i mobilních prostředků. Opět však chyběly peníze. Navíc byl politický tlak na vybudování orbitální stanice po vzoru Sovětského svazu a vývoj raketoplánů, které měly nahradit klasické rakety a kosmické lodě," připomíná Toufar.

Chybí technika

Proč Rusové nepřistáli na Měsíci

Historii neúspěšných sovětských pokusů o dobytí Měsíce najdete v našem seriálu od Karla Pacnera a Antonína Vítka.

Noční start rakety N1

Rusku zatím k dobytí Měsíce chybí nejen peníze, ale i technika. Putinova země nemá dostatečně nosnou raketu ani přistávací a návratové moduly pro přepravu nákladů na Zemi. "Pokud lze vystopovat, zatím nebyl v tomto ohledu schválen žádný konkrétní projekt. Vše je ve stádiu koncepcí a úvah a vše se neustále mění," popisuje aktuální situaci v Rusku Toufar.

"I když by stavba probíhala po částech a bez přítomnosti člověka, bylo by zapotřebí desítky startů raket při jejich současné nosnosti. Pro dopravu lidí na Měsíc a zajištění jejich pobytu bude nutné vyvinout mnohem mohutnější novou raketu a nové kosmické lodě technicky na vyšší úrovni než ty dnešní. To je grandiózní technický úkol. I když to podle výhledu má být až za dvacet let, musí se zahájit potřebný vývoj už dnes. Potřebné finanční prostředky budou mnohonásobně vyšší než je současný rozpočet ruské kosmonautiky a těžko lze očekávat jejich uvolnění ruskou vládou. Reálnost těchto prohlášení bude možné zhodnotit už podle výsledků ruského měsíčního programu na konci desetiletí. Je velmi pravděpodobné, že dalšímu pokračování se dostane vládního požehnání jen po redukci jeho obsahu a odložení letu ruských kosmonautů na Měsíc o další desetiletí," tvrdí Jan Kolář.