 |
„Lunární přistávací modul Odysseus společností Intuitive Machines se řítí směrem k Měsíci. Robotický průzkumník se připravuje na děsivé chvíle nejistoty, když se pokouší zpomalit ze své rychlosti asi 6 480 km/h (1 800 metrů za sekundu), aby se jemně dotkl povrchu Měsíce,“ píše CNN a upozorňuje, že celkově více než polovina všech pokusů o přistání na Měsíci skončila neúspěchem. V případě neúspěchu Odyssea by po ruském modulu Luna 25 a japonské naději v podobě modulu Hakuto-R šlo o třetí selhání během necelého roku. Odysseus ovšem zabodoval.
Když se ohlédneme do historie, první pozemský předmět, který v únoru 1966 rozvířil měsíční prach, byla sovětská sonda Luna 9, v těsném časovém odstupu přistála i americká sonda Surveyor 1. Až v 21. století dosáhly tohoto úspěchu Čína, Indie a Japonsko. Kdyby se na Měsíci rozdávala celní razítka, byly by doposud pouze v pasech občanů Spojených států amerických. Jiné zemi se zatím člověka na Měsíc vyslat nepodařilo.
Současnou situaci trefně pro CNN popsal Scott Pace, ředitel Institutu vesmírné politiky Univerzity George Washingtona: „Učíme se dělat, věci, které jsme dlouhý čas nedělali. Jsme svědky toho, jak se naše organizace znovu učí létat.“ Pace připomíná, že lety na Měsíc nejsou pouze otázkou odvážných a nadaných jednotlivců, ale jsou záležitostí celých organizací, které musí dokázat vytvořit vědecké zázemí, zajistit potřebný výcviku a vybavení. „To co děláme nyní, je v podstatě to, že se snažíme znovu nabýt dovednosti, které jsme měli během programu Apollo, ale během padesáti let o ně přišli,“ dodává Pace.
