Dnes již bezpečně víme, že Mars měl a stále má vodu, ale stále neznáme odpověď na logicky navazující otázku, zda na něm existoval život. Dosavadní výsledky jsou neprůkazné.
Rover Rosalind, který by se na povrch Marsu měl dostat spolu s misí ExoMars v roce 2021. Nese jméno po Rosalind Franklinové, která měla důležitý podíl na objevení struktury DNA. Jako první vozítko na Marsu by se měl být schopen dostat k vrstvám zhruba dva metry pod povrchem planety.
Nejen evropští vědci nyní doufají, že jasnější odpovědi bychom mohli mít zhruba za dva roky. V roce 2021 by totiž měl na planetě přistát sonda ExoMars 2020 (následovnice projektu z roku 2016). Evropsko-ruská sonda by měla na planetu dopravit mimo jiné i výkonné vozítko a bude vybavena celou řadu výzkumných přístrojů, které by měly pomoci odhalit v první řadě stopy života na Marsu, nejspíše tedy života již dávno zaniklého.
V projektu však nejde pouze o život. Sonda by měla přinést odpověď i na další otázky ohledně Marsu včetně jedné, která by vás asi nenapadla: Jsou na Marsu blesky? K vyjasnění této otázky má sloužit vědecký přístroj nazvaný v rámci projektu „Martian Ground Electromagnetic Tool“ (elektromagnetický nástroj pro povrch Marsu), na kterém spolupracují i čeští vědci. Konkrétně Oddělení kosmické fyziky Ústavu Fyziky atmosféry Akademie věd České republiky, které pro systém připravuje modul tzv. vlnového analyzátoru. A můžete tu do jisté míry být i vy.
Přístroj má v paměti ExoMarsu zablokovaný prostor, který zčásti vyplní instrukce pro něj, zčásti pak výsledky měření, z čehož logicky plyne, že k Marsu poletí s částečně volnou pamětí. Čeští vědci se ve spolupráci s časopisem Vesmír rozhodli dát volný prostor k dispozici fanouškům kosmonautiky.
Fotografie prachového víru na Marsu pořízená kamerou sondy Mars Reconnaissance orbiter. Pohled pokrývá plochu s úhlopříčkou asi 644 m. Délka stínu ukazuje, že oblak prachu dosahuje výšky přes 800 m. Vír má průměr asi 30 m. V takovýchto marsovských prachových útvarech by se mohly blesky vyskytovat. Usuzujeme tak na základě počítačových simulací a analogie s pozemskými vulkanickými blesky. Dosud existenci blesků na rudé planetě nikdo nepotvrdil. Evropská mise ExoMars by v případě úspěchu byla první.
Našli v paměti zařízení zhruba osm volných megabajtů, do kterých by se měla vejít po komprimaci jedenáctka zhruba 30sekundových vzkazů v dostatečné kvalitě. Sonda data fyzicky odnese na Mars a pak je pomocí své antény zase pošle zpět. Můžete si tedy, a samozřejmě nejen sobě, poslat vzkaz z jiné planety.
Soutěž odstartovala 19. března, svůj zvuk můžete poslat prostřednictvím formuláře na webu mars.vesmir.cz. Jen dodejme, že „náklad“ do jisté míry pomůže i samotné misi. První vzkaz bude po přistání jako testovací záznam, sonda ho odvysílá zpět na Zemi, aby ho bylo možné porovnat s původními daty a ověřit tak, že paměť i ostatní systémy přístroje správně fungují. Ostatní vzkazy budou odvysílány postupně během dalšího pobytu sondy na planetě a pak postupně s údaji z výzkumu na Marsu.
