Evropská bolidová síť, která za výpočty stojí, sídlí právě v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. „Jedná se teprve o druhý železný meteorit s rodokmenem, tj. takový jehož dráha je známá z přístrojových pozorování, a vůbec o první, kdy se podařilo na základě spektrálních pozorování bolidu předpovědět, že půjde o železný meteorit,“ píše Astronomický ústav.
„Jeden oběh kolem Slunce trval jen o málo méně než dva pozemské roky,“ napsal ústav. Charakter dráhy meteroidu by podle ústavu mohl znamenat asteroidální původ – tedy by mohlo jít o úlomek planetky.
Teprve před 25 lety se lidský objekt poprvé dostal na asteroid |
Meteoroidy jsou malá tělesa ve vesmíru, která se při průchodu zemskou atmosférou zahřejí a vytvářejí světelnou stopu zvanou meteor nebo také bolid. Meteority jsou zbytky těchto těles, které dopadly na zem.
Výpočty Evropské bolidové sítě meteoritu předpověděly hmotnost 2,7 kilogramu a také oblast, kde by měl dopadnout. Meteorit nakonec objevila dvojice Anna Walczaková a Paweł Walczak ve středu 22. dubna odpoledne. Pátrání probíhalo od neděle.
„Meteorit byl celý zabořený v zemi v hloubce 40 cm a zasypán asi deseti centimetry kypré zeminy,“ uvedl Astronomický ústav a dodal, že rozměr díry, která po dopadu vznikla, je asi 20 krát 10 cm. Samotný objekt má rozměry 14,5 krát 11,5 krát 6,5 centimetru. Další podrobná klasifikace a analýza bude podle Astronomického ústavu v následujících dnech probíhat v Polsku.
Rozbitá toaleta a spánek bez postele. Jak žili astronauti během mise Artemis II |
Místo nálezu si polští kolegové zatím nepřejí zveřejnit, míní ústav. Meteoroid vstoupil do zemské atmosféry před týdnem kolem sedmé hodiny večerní světového času západně od města Lodž. (UTC)
Při hledání meteoritu pomohla také data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) o větru. Na pátrání po meteoritu v Polsku spolupracovali zástupci tamní bolidové sítě Skytinel, jejíž kamery bolid také zaznamenaly.
Jediný další železný meteorit se známou dráhou spadl v roce 2020 ve Švédsku a měl hmotnost 14 kilogramů. Jeho pád zaznamenaly kamery ve Finsku a Norsku z velké dálky. K polskému bolidu jsou tak podle Astronomického ústavu k dispozici mnohem početnější, přesnější a úplnější data.
