O údajích ze sond napsala agentura Reuters s tím, že informace byla ve středu zveřejněna ve dvou vědeckých studiích.
„Oceán trpasličí planety se nachází 150 až 200 kilometrů pod jejím povrchem a je 100 kilometrů hluboký,“ řekl astronom z Kalifornské univerzity Francis Nimmo.
Úžas trvá |
„Vzhledem k tomu, že má oceán na Plutu ledovou pokrývku, je nepravděpodobné, že se v něm nachází život. Není to však vyloučené,“ míní astronom z Massachusettského technologického institutu Richard Binzel. Nejblíž Plutu
Přítomnost vody v kapalné formě je pro život zásadní. Přestože je Pluto čtyřicetkrát vzdálenější Slunci než Země, zůstalo na něm dostatek tepla z radiace z doby vzniku (asi před 4,6 miliardy lety), aby tam mohla být tekoucí voda. Podle Nimma může v oceánu také být amoniak, který brání jeho zamrznutí.
Zjištění je založeno na analýze snímků americké sondy New Horizons, které byly pořízeny v červnu 2015 během přeletu okolo Pluta a jeho měsíců.
Vědci dospěli k závěru o oceánu, když se snažili přijít na to, proč se asi 1000 kilometrů široká oblast nazvaná Sputnik Planitia, která obsahuje zvláštní region připomínající tvarem srdce, nachází poblíž rovníku.
Překvapení na Plutu |
Počítačové simulace nasvědčují tomu, že se v oblasti nahromadil zmrzlý led, který svou tíhou postupem času změnil rotaci Pluta a způsobil v jeho povrchu praskliny. Přítomnost těchto prasklin prý nasvědčuje tomu, že se pod povrchem planety skrývá oceán.
O objev Pluta se ve svých 24 letech v roce 1930 zasloužil americký astronom Clyde William Tombaugh (1906-1997), který Pluto zpozoroval na Lowellově observatoři v Arizoně. Vesmírný objekt byl nazván podle boha podsvětí Plutona (řecky Hádes). Pluto se tehdy stalo devátou planetou sluneční soustavy.
Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém valném shromáždění v Praze před deseti lety vyřadila Pluto ze seznamu planet ve sluneční soustavě a zařadila ho mezi takzvané trpasličí planety
.