Mléčná dráha na panoramatickém snímku pořízeném z Evropské jižní observatoře v...

Mléčná dráha na panoramatickém snímku pořízeném z Evropské jižní observatoře v Chile. Použitá zobrazovací metoda trochu zkresluje, "elipsa" přímo ve středu obrázku (nad světlým galaktickým jádrem) je Jupiter. | foto: Bruno Gilli/ESO

V naší galaxii jsou miliardy planet s podmínkami pro život, tvrdí studie

  • 54
Více než pětinu hvězd podobných Slunci obíhají v naší galaxii planety, které mají velikost srovnatelnou se Zemí a jsou v zóně s možným výskytem kapalné vody. Podle studie, která vyhodnocuje údaje z vesmírného teleskopu Kepler, to znamená, že v Mléčné dráze jsou miliardy planet s podmínkami pro vznik života.

Studie zveřejněná v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences tvrdí, že v Mléčné dráze se nachází minimálně 8,8 miliardy hvězd obíhaných planetami o velikosti Země v teplotní zóně vhodné pro život.

Dalekohled Kepler a jeho objevy

"Znamená to, že když se člověk podívá na tisíce hvězd na noční obloze, je nejbližší hvězda podobná Slunci s planetou velikosti Země obíhající v zóně vhodné pro život pravděpodobně vzdálená pouze 12 světelných let a je viditelná pouhým okem," uvedl podle agentury DPA hlavní autor studie Erik Petigura. "To je úžasné," dodal.

Mléčná dráha má průměr kolem 100 000 světelných let. Podle spoluautora studie Geoffa Marcyho obsahuje zhruba 200 miliard hvězd, z toho 40 miliard je podobných našemu Slunci. Ve vesmíru navíc existují miliardy dalších galaxií, upozorňuje agentura AP.

Porovnání obyvatelných zón naší Sluneční soustavy a systému Kepler -22b. Zelená oblast značí právě obyvatelnou zónu.

"Využili jsme dalekohled Kepler k průzkumu 42 tisíc hvězd podobných Slunci, kde docházelo k pravidelnému poklesu jasu, k němuž dochází, když přes mateřskou hvězdu přechází planeta. Našli jsme celkem 603 planet a z toho 10, které které jsou velikostí podobné Zemi a obíhají v obyvatelné zóně, kde jsou podmínky pro udržení vody v kapalném stavu na povrchu," uvádí vědci ve studii.

Dalekohled Kepler

Data pocházejí z teleskopu, který je pojmenován po německém astronomovi Janu Keplerovi (1571–1630), který žil také v Praze.

NASA vyslala zařízení v hodnotě 600 milionů dolarů (11,2 miliardy korun) na oběžnou dráhu kolem Země 7. března 2009 a vybavila ho dalekohledem o průměru 1,4 metru a s vynikající elektronikou. Pozorování začalo v květnu 2009 a v září 2012 měl být program ukončen.

Nakonec se podařilo prodloužit misi až do léta 2013, než se Kepler porouchal, ale stále jej bude možné v omezené míře využívat (více v tomto článku).

,