Vědci v časopise The Astrophysical Journal Letters zveřejnili zjištění, které podle nich ukazuje na náznaky života na vzdálené planetě s názvem K2-18b, a objevili známky molekul, jež na Zemi produkují pouze jednoduché organismy. Planeta se pohybuje v obyvatelné zóně jiné sluneční soustavy, což znamená, že voda by se v tomto vzdáleném světě mohla nacházet v kapalném skupenství a na povrchu.
Skupina z Cambridge zjistila, že atmosféra zřejmě obsahuje chemickou stopu alespoň jedné ze dvou molekul, které jsou spojeny s životem: sloučenina síry dimethylsulfid (DMS) a dimethyldisulfid. Na Zemi tyto plyny produkuje mořský fytoplankton a bakterie.
GLOSA: V galaxii má být 36 dalších civilizací. Proč ne 35, 42, či tisíc? |
Podle serveru BBC, který je cituje, je to druhý a zatím nejslibnější objev, kdy vědci zaznamenali v atmosféře planety chemické látky spojené s životem pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba americké vesmírné agentury NASA. Tým z Cambridgeské univerzity i nezávislí astronomové však zdůrazňují, že k potvrzení těchto výsledků je zapotřebí dalších údajů.
„Toto je zatím nejsilnější důkaz, že tam venku možná existuje život. Mohu realisticky říci, že tento signál můžeme potvrdit během jednoho až dvou let,“ řekl vedoucí výzkumný pracovník Astronomického institutu Cambridgeské univerzity Nikku Madhusudhan.
Není to však poprvé, co byla taková látka ve vesmírném prostoru zjištěna. Ve vědeckém žurnálu Astrobiology se popisuje její přítomnost na známé kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde před více než deseti lety přistála sonda Rosetta.
Lidstvo přistálo na kometě. A to možná hned dvakrát, vtipkuje ESA |
„Objev poskytuje přesvědčivé důkazy o jeho (DMS, pozn. red.) efektivní abiotické produkci v mezihvězdném médiu, což vyvolává pochybnosti o použití DMS jako spolehlivého biomarkeru v oboru exoplanet,“ deklarují vědci v práci zveřejněné magazínem Astrobiology.
Planeta K2-18b je dvaapůlkrát větší než Země a je vzdálená 124 světelných let od Slunce.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je tak výkonný, že dokáže analyzovat chemické složení atmosféry planety na základě záření, které pochází z malého červeného Slunce, kolem něhož obíhá. Dělá to tak, že podle zachycených infračervených vlnových délek světla zařízením MIRI, jež planeta absorbuje, mohou vědci odvodit, které chemické látky jsou přítomny v atmosféře.
Graf ukazuje pozorované spektrum exoplanety K2-18b zachycené pomocí spektrografu MIRI vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Vertikála ukazuje podíl světla hvězdy pohlceného v atmosféře planety díky molekulám v její atmosféře.
Profesor Madhusudhan uvedl, že byl překvapen tím, kolik plynu přístroj rozpoznal během jediného pozorovacího okna. „Množství tohoto plynu v atmosféře, které odhadujeme, je tisíckrát vyšší než na Zemi,“ řekl.
„Takže pokud je spojení s živými organismy skutečné, pak se tato planeta bude hemžit životem,“ řekl výzkumník z Cambridgeské univerzity. BBC také řekl, že „pokud se potvrdí, že na K2-18b je život, mělo by to v podstatě potvrdit, že život je v galaxii velmi rozšířený“.
Avšak poslední objev skrývá v této fázi i mnohé nevyřešené otázky, jak tým profesora Madhusudhana přiznává. Zaprvé, toto nejnovější zjištění nedosahuje úrovně, která je nutná k tomu, aby se dal považovat za vědecký objev. K tomu si vědci musejí být na 99,99999 procenta jisti, že jejich výsledky jsou správné a nejedná se o náhodný údaj. Ve vědeckém žargonu to znamená výsledek pět sigma. Tyto nejnovější výsledky jsou pouze tři sigma, tedy 99,7 procenta. Je to však mnohem více než výsledek 1 sigma (68 procent), kterého tým dosáhl před 18 měsíci a který byl tehdy přijat s velkou skepsí.
I kdyby cambridgeský tým získal výsledek pět sigma, nebude to podle Catherine Heymansové z Edinburské univerzity přesvědčivý důkaz o existenci života na planetě. „I s touto jistotou zůstává otázka, jaký je původ tohoto plynu,“ řekla BBC Heymansová. Na Zemi ho produkují mikroorganismy v oceánu, ale ani s dokonalými údaji nemůžeme s jistotou říci, že je biologického původu i ve vzdáleném světě, vysvětlila. „My nevíme, jaká jiná geologická činnost by mohla probíhat na této planetě, která by mohla vést ke vzniku těchto molekul,“ řekla Heymansová.
Ilustrace ukazuje hyceánský svět – exoplanetu s oceánem kapalné vody pod atmosférou bohatou na vodík – obíhající kolem červeného trpaslíka. Na základě pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba by do této kategorie mohla patřit exoplaneta K2-18b.
S tímto názorem souhlasí i cambridgeský tým, který ve spolupráci s dalšími skupinami zjišťuje, zda lze dimethylsulfid a dimetyldisulfid vyrobit v laboratoři neživými prostředky.
25. prosince 2021 |
