Podle astronomů letošní maximum meteorického roje Perseid připadá na středečních 15 hodin odpoledne. To sice v našich zeměpisných šířkách bude svítit Slunce, ale jen do téměř půl deváté večer, kdy zapadne. Měsíc přitom bude vycházet až několik minut po půlnoci. To dává poměrně velký prostor na pozorování, a to i díky tomu, že se očekává jen malá oblačnost. Podle meteorologů rozsáhlá tlaková výše zajistí jasnou noční oblohu, bez oblaků, s teplotami do 20 stupňů.
Radiant meteorického roje Perseid
„Přesto, že je výhodnější pozorovat Perseidy v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem meteorického roje vystoupá více na obzor a vidíme tak více meteorů, letos s ohledem na Měsíc bude vhodné začít s pozorováním hned po setmění,“ radí Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Stačí si lehnout někam na louku, zakrýt si Měsíc rukou nebo nějakým předmětem, a kochat jednou z nejpopulárnějších vesmírných podívaných.
I když se odhaduje, že kolem maxima je možné pozorovat až stovku meteorů za hodinu, v reálu jich na tmavém místě bez rušivého světelného smogu uživatel okem zachytí v řádu desítek.
Pokud se vám nepodaří si v noci na čtvrtek udělat čas, nemusíte zoufat. „Pozorování má smysl i noc před a noc po maximu, ale meteory Perseid, i když stále v menším počtu, spatříme na obloze až do 24. srpna,“ uklidňuje Suchan.
Snímky „padajících hvězd“
Kdo bude chtít pořídit záběry tohoto úkazu, měl by si najít místo, kde neruší světlo z měst ani cest. Ideální je postavit fotoaparát na pevný stativ, který se nerozkývá při prvním závanu větru.
Optimální je fotografický přístroj se širokoúhlým objektivem, který zabere co největší část oblohy. Nastavte co nejdelší expozici a vysokou citlivost, ostření na nekonečno. Pokud máte možnost důlkového spuštění spouště, využijte jej.
Inspirovat se můžete přiloženou fotogalerií, jen mějte na paměti, že většina těchto snímků byla ještě upravena v nějakém programu.
 |
Pozorovat Perseidy nemusíte sami. Řada hvězdáren a dalších institucí nabízí jejich sledování s komentářem. Jen jednou za rok je možné přespat v areálu Ondřejovské hvězdárny, právě při společném pozorování Perseid. Astronomický ústav ho pořádá z 12. na 13. srpna na tamní „radarové“ louce.
Kromě Perseid během noci lidé i pouhýma očima postupně spatří jasné planety Jupiter, Saturn, Mars a Venuši. Lidé mají dorazit do setmění, aby nerušili další účastníky a především vědecká pozorování na hvězdárně.
Ve středu večer bude živo také ve Hvězdárně Žebrák na Berounsku. Pohled na Perseidy tam „ozvláštní“ vystoupení hudebníka Michala Šindeláře. Pozorování oblohy astronomickými dalekohledy se koná i ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Promítají tam i pořad o jedné z dobře viditelných planet tohoto léta Jupiteru.
Ve středu, v pátek a v sobotu má večerní pozorování také hvězdárna v pražských Ďáblicích a hvězdárna a planetárium v Hradci Králové. Přímo na 12. srpna program a pozorování v amfiteátru připravují v ostravském planetáriu. Kapacita 100 návštěvníků však již byla vyčerpána.
Za „padajícími hvězdami“ mohou fanoušci noční oblohy vyrazit i do hvězdáren ve Vsetíně, v Teplicích a ve Valašském Meziříčí. V sobotu 15. srpna pak bude celodenní „astronomický program“ u Muzea Jizerských hor v Jizerce. Přes den budou návštěvníci pozorovat Slunce a vyslechnou si přednášky o výzkumu Marsu, světelném znečištění a koncert. Večer „dojde“ na planety a Perseidy,
Prach z komety
Meteorické částice, zvané meteoroidy Perseid, vstupují do atmosféry dost velkou rychlostí (kolem 60 km/s), začínají zářit ve výšce asi 120 km nad Zemí a zhasínají o několik desítek kilometrů níž. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru, neboť pocházejí ze stejného zdroje.
Tím, kdo roku 1866 nezvratně prokázal, že meteory jsou astronomickým jevem, byl italský astronom Giovanni Schiaparelli, když objevil přímou souvislost meteorů s kometami a určil, že původcem Perseid je materiál z konkrétní komety objevené o čtyři roky dříve. Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají (z horní severozápadní poloviny souhvězdí Persea). Tyto pevné částice má na svědomí kometa Swift-Tuttle.
Ta obíhá kolem Slunce po eliptické dráze jednou za zhruba 133,3 roku. Naposledy se ke Slunci vrátila v prosinci 1992 a příště nás navštíví v létě roku 2126.
„Meteorický roj Perseid je znám už 1762 roků. První zmínky o něm pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako slzy svatého Vavřince,“ připomíná Suchan.
12. srpna 2016 |
