Letošní podmínky pro noční pozorování Perseid jsou velice příznivé. Měsíční svit bude slabý, protože se nachází v první čtvrti. Ani oblačnost by neměla pozorování vadit a noci jsou teplé. Vyplatí se tak vycestovat někam mimo záři měst či dalších světelných zdrojů, uložit se na vyvýšení místo, odkud budete mít výhled na co největší výřez oblohy, a pak už jen čekat, co toto nebeské divadlo přinese.
Využít můžete třeba některou z oblastí tmavé oblohy. Jsou to Jizerská oblast tmavé oblohy, Beskydská oblast tmavé oblohy, Manětínská oblast tmavé oblohy a Podyjská oblast tmavé oblohy .
Pokud budete chtít událost i zaznamenat, využijte širokoúhlý objektiv a nastavte co nejdelší expozici. Nezapomeňte při nastavení na vysokou citlivost a zostření na nekonečno.
„Při fotografování pozor na družice, kterých je nyní vidět velké množství. Pokud fotografujete, sledujte své fotografované pole i očima. Pokud zde meteor spatříte, máte jistotu. Navíc družice by v sekvenci snímků mohla být vidět i na sousedních snímcích. Jasná Perseida má typicky zelený začátek stopy a červenobílý konec,“ vysvětloval před několika roky Martin Gembec z portálu Astro.cz.
Meteorické částice, zvané meteoroidy Perseid, vstupují do atmosféry značnou rychlostí (kolem 60 km/s), začínají zářit ve výšce asi 120 kilometrů nad Zemí a zhasínají o několik desítek kilometrů níž. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru, neboť pocházejí ze stejného zdroje. Název meteorického roje Perseid je tak odvozen od radiantu, tedy místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají (z horní severozápadní poloviny souhvězdí Persea).
Radiant neboli místo na obloze, z něhož je možné vidět meteoroidy daného meteorického roje.
Pozůstatky komety
První zmínky pocházejí z třetí století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Odtud také název slzy sv. Vavřince.
V roce 1866 je pak jako astronomický jev popsal italský astronom Giovanni Schiaparelli, který objevil přímou souvislost meteorů s kometami a určil, že původcem Perseid je materiál z konkrétní komety objevené o čtyři roky dříve. Pevné částice má na svědomí kometa Swift-Tuttle.
Kometa obíhá kolem Slunce po eliptické dráze jednou za zhruba 133,3 roku. Naposledy se ke Slunci vrátila v prosinci 1992 a příště nás navštíví v létě roku 2126.
