K Zemi se vrátily Perseidy. Za hodinu se mihlo až 70 meteorů

aktualizováno 
Perseidy k nám v srpnu přilétají každý rok. Letos tato noční podívaná připadla hlavně na noc z pondělí na úterý 13.8. Kromě meteorické podívané obloha nabídla pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo krásné uskupení planet poblíž jasných hvězd a hvězdokup na ranní obloze před rozbřeskem.

Meteorický roj Perseid vyfotografovaný 2. 8.2013 | foto: Petr Horálek,Hvězdárna Úpice

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastalo v noci ze 12. na 13. srpna 2013, tedy z pondělí na úterý. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní bylo možné spatřit průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebyla noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem, a při pozorování daleko od měst tak šlo spatřit i slabé meteory.

Americká statistika posledních několika let ukazuje, že kolem maxima průměrně každou hodinu až dvě spatříme výrazně jasnější "padající hvězdu", jasnou asi jako Jupiter, Venuše, nebo ještě výraznější. Přejte si něco velmi rychle, protože Perseidy patří mezi velmi rychlé roje.

Přesná předpověď počasí

pro vaše pozorování

Pozorování meteorického roje v noci z pondělka na úterý nebude ideální. Počasí nám pokazí slabá studená fronta, která bude přecházet od západu naše území právě během noci.

Očekáváme hodně oblačnosti, na frontě i slabý déšť, který se do rána bude přesouvat nad Moravu. Teprve další noc, z úterka na středu, bude počasí lepší, i když na východě republiky stále ještě bude doznívat počasí studené fronty a oblačnosti zde bude více.

Naopak na západě republiky se příznivě projeví nastupující výběžek vysokého tlaku vzduchu, který přinese noční vyjasnění oblohy, ale také chladnou noc.

RNDr. Petr Dvořák
tiskový mluvčí ČHMU pro úsek meteorologie a klimatologie

Meteorické částice, zvané meteoroidy Perseid vstupují do atmosféry dost velkou rychlostí (kolem 60 km/s), začínají zářit ve výšce asi 120 km nad Zemí a zhasínají o několik desítek kilometrů níž. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru, neboť pocházejí ze stejného zdroje.

Tím, kdo roku 1866 nezvratně prokázal, že meteory jsou astronomickým jevem, byl italský astronom Giovanni Schiaparelli, když objevil přímou souvislost meteorů s kometami a určil, že původcem Perseid je materiál z konkrétní komety, objevené o čtyři roky dříve. Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají (z horní severozápadní poloviny souhvězdí Persea).

Pevné částice, jejichž nádherný pohřeb pozorujeme, roztrousila podél své dráhy kometa Swift-Tuttle, pozorovaná poprvé dvěma americkými astronomy. Byli jimi v červenci 1862 nezávisle na sobě Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle. Teprve před několika lety se zjistilo (mimochodem přičiněním mladého amerického astronoma amatéra G. Kronka), že tato kometa byla pozorována už roku 69 př.n.l. a 188 n.l. ve staré Číně.

Perseidy na fotografiích

Meteorický roj Perseid je znám už 1 755 let. První zmínky o něm pocházejí z poloviny třetího století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako "slzy svatého Vavřince".

Jak fotografovat

 Ideální je mít po ruce fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým objektivem, například nějakou zrcadlovku. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například při větším větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Nejlépe okolo půlnoci k jihovýchodu, kde se nachází fotogenický pás Mléčné dráhy.

Poté už jen zmáčknete spoušť. Pokud možno v režimu samospouště, či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte, dokud do záběru nevletí kýžený meteor. Snímky pak můžete zasílat na server České astronomické společnosti nebo nám do redakce e-mailem třeba na jan.kuznik@idnes.cz.

Návodů na fotografování najdete na internetu hned několik, například na této adrese nebo na www.astro.cz.

Jednou nás možná nemine

Kometa, která má Perseidy na svědomí, obíhá kolem Slunce po eliptické dráze jednou za zhruba 133,3 roku. Naposledy se ke Slunci vrátila v prosinci 1992 a příště nás navštíví v létě roku 2126. Prognózy pozorovatelnosti jsou velmi příznivé a na obloze by měla být vidět srovnatelně s kometou Hale-Bopp. Kometa má mimořádně velké jádro (o průměru 20 až 25 kilometrů) a i příští generace se mají na co těšit. Nejméně do roku 4479, kdy se k Zemi přiblíží na pouhých několik milionů kilometrů a nyní ještě nelze vyloučit ani přímou srážku s námi. Taková událost by zcela jistě představovala soumrak lidstva.

Podél dráhy komety se za dobu její existence rozptýlil oblak prachu a zrnek pevného, avšak porézního křehkého materiálu, kterým naše planeta každoročně prochází od druhé poloviny července (17.7.) do třetí dekády srpna (24.08.).

Meteorický roj Perseid v roce 2012

Meteorický roj Perseid v roce 2012

Nejen Perseidy jsou krásné

 Mezi letními souhvězdími se kolem půlnoci táhne stříbřitá Mléčná dráha celou oblohou přes nadhlavník a její nejkrásnější části najdeme směrem k jižnímu obzoru v souhvězdí Střelce.

Ve druhé polovině noci vystoupí nad východní obzor velký Pegasův čtverec a v předjitřních hodinách najdeme v oblasti již typicky zimních souhvězdí (Blíženci, Býk, Orion) nad východem tři planety. Nejvýš je Jupiter, o něco níže narudlý Mars (kde právě rok pracuje americké vozítko Curiosity) a nízko nad severovýchodním obzorem Merkur.

Srpen budiž pochválen

Když drobné zrnko nebo kamínek vletí rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu do vyšších vrstev zemské atmosféry, třením se rychle rozžhaví, na chvilku zazáří a vypaří se. Vidíme světelný úkaz zvaný meteor. Pravdu měl Aristoteles, když tento jev řadil mezi atmosférické, ovšem o skutečném původu jevu se mýlil.

Ještě na sklonku 18.století se slovutná pařížská Akademie věd neslavně "proslavila" výrokem o tom, že kameny z nebe padati nemohou, a proto nepadají. Německý fyzik a hudebník Ernst (Florens Friedrich) Chladni, protestant, jehož rod pocházel ze Slovenska, vydal roku 1794 vydal skromný spisek s tvrzením, že "kameny z nebe" neboli meteority jsou kosmického původu a meteory jsou v této souvislosti světelné efekty při průletu meteoritů atmosférou. Ale trvalo ještě celé desetiletí, než začal být odborníky brán vážně.

Hvězdáři si této problematiky začali všímat až od poloviny 19.století. Ve 30. letech upozornil Belgičan J. Quételet, astronom (zakladatel hvězdárny v Bruselu) a jeden z průkopníků statistiky, že v první části srpna se každoročně na obloze objevuje více meteorů.

U Prahy se nám podařilo natočit Perseidy:

Autoři:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

„Stanuli jsme na Měsíci jménem celého lidstva.“ Nové fotky z Apolla 11

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva....

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Češi si založili firmu, aby mohli mít svou družici. Vyjde jim start?

Do vesmíru poletí česká vědecká družice Lucky-7, vyvinuli ji vývojáři z ČVUT

V pátek pátého července 2019 zamíří na oběžnou dráhu Země česká vědecká družice Lucky-7, kterou vyvinula a postavila...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Z Mezinárodní vesmírné stanice se v lodi na padáku vrátili tři astronauti

Ruská kosmická loď Sojuz MS-11 s tříčlennou při bezpečném přistání v kazašské...

Kosmická loď Sojuz MS-11 přistála nad ránem v kazašské stepi s mezinárodní posádkou z ISS. Na orbitě strávili přes 200...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz