Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Pilíře stvoření v Orlí mlhovině, se po 27 letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba a zveřejnila Evropská kosmická agentura (ESA) a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Snímek pořízený Webbovým teleskopem zachycuje oblast rozpínající se přes osm světelných let a vědcům pomůže lépe pochopit, jak se rodí hvězdy a také zanikají. Někdy se jim totiž přezdívá Pilíře zániku, intenzivní záření a proudy částic vytvářené jasnými částmi hvězdokupy sice přispěly ke vzniku Pilířů stvoření, ale během následujících tří milionů let zapříčiní rovněž jejich zánik.
Díky zařízení Near-Infrared Camera (NIRCam) zachycující záření v části infračervené oblasti, která je blíže viditelným vlnovým délkám, se Webbově teleskopu podařilo proniknout i skrze plyn a prach a ukázat dosud ukryté hvězdy. Na výsledné fotografii jsou mimo jiné ve špičkách sloupců vidět miniaturní červené body.
Jsou to mladé hvězdy zvané protohvězdy, staré jen několik stovek tisíc let a leží mimo jeden z prachových pilířů. Ve stejných místech lze pozorovat i rudé až oranžové šmouhy či vlny připomínající lávu. Způsobují je právě mladé hvězdy, ze kterých tryskají proudy materiálu, který se střetne s okolními plyny a prachem. To má někdy za následek i příďové rázy, které mohou vytvářet vlnovky, podobně jako když se loď pohybuje po vodě. Karmínová záře pochází z molekul vodíku s vysokou energií, které vznikají v důsledku výtrysků a rázů. To je patrné na druhém a třetím pilíři shora – snímek z NIRCam prakticky pulzuje jejich aktivitou.
„Ačkoli se může zdát, že spektrum blízké infračervenému světlu (v němž Webbův teleskop snímek zachytil, pozn. red.) umožnilo Webbovi „proniknout“ skrz oblaka a odhalit velké vesmírné vzdálenosti za pilíři, na tomto snímku nejsou žádné galaxie. Místo toho nám pohled do hlubšího vesmíru blokuje směs průsvitného plynu a prachu známá jako mezihvězdné prostředí v nejhustší části disku naší galaxie Mléčné dráhy,“ vysvětlují obsah snímku astronomové.
Webbův nový pohled na Pilíře stvoření, které se poprvé proslavily, když je v roce 1995 zobrazil Hubbleův vesmírný dalekohled NASA, pomůže vědcům přepracovat jejich modely vzniku hvězd tím, že určí mnohem přesnější počty nově vzniklých hvězd spolu s množstvím plynu a prachu v této oblasti. Postupem času začnou lépe chápat, jak se hvězdy v průběhu milionů let formují a vyrážejí z těchto prachových mračen.
Pozadí tohoto snímku z HST je jako východ slunce, začíná žlutě dole, než přejde na světle zelenou a hlubší modrou nahoře. Barvy zvýrazňují tloušťku prachu kolem sloupů, což zakrývá mnohem více hvězd v celé oblasti.
Naproti tomu světlo pozadí na Webbově snímku se objevuje v modrých odstínech, které zvýrazňují atomy vodíku a je odhalováno množství hvězd rozprostřených po celé scéně. Průnikem do prašných sloupů nám Webb také umožňuje identifikovat hvězdy, které se nedávno uvolnily, nebo se k tomu chystají. Blízké infračervené světlo může proniknout hustými prachovými mraky, což nám umožňuje dozvědět se o této neuvěřitelné scéně mnohem více.
Hubbleův vesmírný dalekohled pořizuje snímky vesmíru od roku 1994 a mezi nejslavnější fotografie patří série s velmi mladými galaxiemi, které se na černém pozadí třpytí jako drahokamy, a právě Sloupy stvoření. První, známější fotografii dalekohled pořídil v roce 1995, další v roce 2014.
Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od ledna letošního roku. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard Kč) je projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.
25. prosince 2021 |
