Úterý 7. dubna 2020, svátek má Heřman, Hermína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. dubna 2020 Heřman, Hermína

Představa, že budeme sestřelovat meteoroidy, je nesmyslná

  15:20aktualizováno  15:20
V Rusku opět padl návrh na vytvoření obrany proti nebezpečným tělesům z vesmíru. Představa je to krásná, ovšem nereálná.

Animace dopadu meteoroidu na Rusko | foto: Reuters

Do světa se informace o "plánovaném" protimeteoritickém deštníku dostala díky Twitteru místopředsedy ruské vlády Dmitrije Rogozina, který má na starosti vojenský průmysl a vesmírný výzkum. Samotný Rogozin už však jednou s podobným návrhem neuspěl. A není divu. Z technicko-ekonomického hlediska není řešení reálné. A to ani v Rusku.

"Podle toho, co o vyjádření zprostředkovaně vím, jde nejspíše o levné populistické gesto politika," říká ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Marcel Grün. "Zcela jistě nás před kosmickou artilérií nemohou ochránit žádné kryty ani střelba, to připomíná druhořadé příběhy sci-fi brakové úrovně. Jakýsi deštník je představitelný jen ve smyslu celoplanetárním. Zkrátka musíme o co největším počtu planetek na potenciálně kolizních drahách se Zemí vědět co nejdříve. Zřejmě však nikdy nebudeme včas vědět o úplně všech (odhadem jsou jich desítky tisíc. Pro představu, my jich nyní máme zkatalogizováno necelých 1 200," dodává Grün.

Planetky o průměru nad 140 metrů

Systém na detekci těles, které naši Zemi teoreticky mohou ohrozit, již existuje. Jeho cílem jsou především planetky o průměru větším než 140 metrů (takový byl požadavek amerického Kongresu). To jsou tělesa téměř dvakrát větší než Tunguzský meteorit a ani ta se zdaleka nedaří pozorovat včas a někdy se o nich vědci ani lidstvo vůbec nedozví.

Systematické hledání velkých blízkozemních planetek (tedy těch, od nichž hrozí lidstvu největší nebezpečí), probíhá na mezinárodní úrovni již od 90. let. Ruský příspěvek k tomuto úsilí byl od začátku v podstatě minoritní. Lze těžko předpokládat, že by Rusové "ze dne na den" začali do tohoto programu investovat miliardy.

"Prvním a hlavním problémem je nutnost těleso před srážkou se Zemí vůbec objevit. Asteroid o velikosti Čeljabinského tělesa můžeme současnou technikou objevit na jeho terminální trajektorii před srážkou s pravděpodobností pouze několika málo procent," shrnuje současný stav Petr Pravec, odborník na asteroidy a zástupce vedoucího Oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Pokud ruské plány (které budou možná zveřejněny) nebudou řešit problém včasného nalezení, jsou další návrhy na způsob odklonění tělesa zbytečné.

Použití radaru k detekci malých planetek můžeme vyloučit rovnou. Jeho účinnost klesá se čtvrtou mocninou vzdálenosti, navíc takový radar bude mít velmi malé zorné pole. V praxi se sice radary používají ke studiu planetek prolétávajících v blízkosti Země, ale tam vždy musí být známa jejich dráha dostatečně přesně dopředu, aby vůbec radar "věděl", kam se dívat.

Zbývá pozorování optické. "Američané připravují projekt Large Synoptic Survey Telescope (LSST), pomocí něhož budou schopni 'čeljabinské asteroidy' objevit včas před srážkou s pravděpodobností cca 60 procent. To bude významný pokrok. Stále však ještě zůstane 40 procent těles této velikosti, která dopadnou nebo minou naši Zemi bez varování," vysvětluje Pravec. 

Systém LSST má být v provozu od roku 2020. Celou viditelnou oblohu prohlédne jednou za tři dny. Aby však mohl sloužit jako součást obrany, musel by ji obhlédnout alespoň jednou denně nebo i častěji. Přesto i po jeho plném zprovoznění zůstane polovina malých planetek nezachycena, protože jednoduše přiletí z denní strany oblohy (systém by byl oslněn Sluncem).

Šlo by to, ale ...

Zničení malé planetky v blízkosti Země o velikosti několika metrů či desítek metrů, přesněji řečeno její rozbití na více malých kusů, není technicky neřešitelné (za předpokladu, že známe přesně její dráhu). Do blízkého okolí Země jsme současnými prostředky schopni vynést zařízení o hmotnosti okolo 10 tun, a lze si představit i raketu schopnou vynést 100 tun (což byla nosnost např. rakety Saturn 5). Vzhledem k vysoké rychlosti přilétajících planetek (typicky 15 - 20 km/s), by pak pouhá kinetická energie srážky planetky s projektilem mohla vést k jejímu rozpadu, bez nutnosti používat k tomu například nukleární zbraně.

Zásadní otázkou je pak samozřejmě návratnost takové investice. Podle dosavadních informací bylo při páteční události zraněno něco přes tisíc lidí. Kdy k takové události, že se malá planetka trefí nad obydlenou oblast, dojde znovu? Za 20 let? Zemětřesení, sopky, záplavy a terorismus, pokud je přepočteme na počet obětí za rok, představují mnohem vyšší riziko. Opravdu se tedy vyplatí investovat v podstatě nevyčíslitelné prostředky do hledání a zneškodňování malých planetek?

Pro srovnání: když se začátkem 90. let počítala teoretická "úmrtnost" způsobená planetkami většími než jeden kilometr, dospěli astronomové k číslu 3 000 obětí za rok (k takovému pádu sice dojde jednou za milion let, ale dokáže zahubit několik miliard lidí. Když tyto dvě čísla podělíme, dostaneme zmiňovaný výsledek.) To už bylo varující číslo, srovnatelné s jinými přírodními katastrofami, a proto také hledání velkých planetek začalo systematicky.

Autoři:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

USA na čele, Čína přizná další nemocné. Vývoj pandemie v grafech

Těžiště současné pandemie koronaviru zůstává ve vyspělém světě, rychlý růst případů zažívají především USA, a není to...

Potíže ve vzduchu i na zemi. Letectví zažívá pád a neví, kde leží dno

Letecký provoz nad Evropou se v posledních týdnech prakticky zastavil. Do hlubokých potíží se přitom neřítí jen...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Webkamery jsou vyprodány. Vyrobit si ji ale můžete i z chytrého telefonu

Jedna z věcí, po které se v uplynulých dnech v e-shopech doslova zaprášilo, jsou webové kamery – ve většině obchodů...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Podívejte se, jak to vypadá na Marsu. Takhle podrobný snímek tu ještě nebyl

Vozítko Curiosity se na Marsu činí. Na základě jím pořízených snímků se podařilo astronomům sestavit dosud největší...

Ke Slunci míří unikátní sonda. Česko na ní ukazuje, že se vesmíru nebojí

V pondělí nad ránem se vydala na svou cestu poměrně unikátní sonda Evropské kosmické agentury, která má zkoumat Slunce....

Z Brna vzlétlo přes dvacet sond. Některé se zřítí na druhém konci světa

Dny jihomoravské kosmonautiky odstartovaly soutěží picoBalloon Challenge 2020. Amatérské týmy sestrojily malé sondy,...

Rekordmanka se vrátila domů. Astronautka Kochová na ISS vešla do historie

Ve čtvrtek 6. února přistála na Zemi loď Sojuz se třemi členy posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Včetně astronautky...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz