Už uplynulou neděli pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu upozorňovali na jeden zajímavý úkaz. Kdo se totiž o víkendu podíval na Měsíc, viděl, že je naoranžovělý. Na povrchu Měsíce, který odráží sluneční paprsky, se samozřejmě nic, co by takové zabarvení ospravedlnilo, nedělo. Důvod tohoto úkazu je tedy třeba hledat v naší atmosféře.
„Přes území České republiky prochází kouř z lesních požárů v Kanadě. I zítřejší (pondělní – pozn. red.) obloha bude mít s ohledem na vyšší koncentrace kouře zvláštní barvu a možná se dočkáme i netypicky barevného východu a západu Slunce,“ upozorňuje na sociálních sítích ČHMÚ.
Podle zaměstnanců tohoto ústavu bude kouř z požárů nad naše území pronikat i v dalších dnech, ale nejvyšší koncentrace nad naším územím ve vyšších vrstvách atmosféry by měla nastat právě v pondělí.
„Jde o názorný příklad tzv. dálkového transportu látek v ovzduší a není to zdaleka poprvé, co se až nad Českou republiku kouř z Kanady dostal. Látky se mohou atmosférou šířit na tisíce kilometrů v závislosti na jejich vlastnostech, meteorologických a rozptylových podmínkách a dalších faktorech. Do České republiky se takto může dostat například saharský písečný prach nebo znečišťující látky z různých Česku vzdálených zdrojů – v zimním období například z vytápění v Polsku, což se často projevuje zejména na severovýchodě našeho území,“ vysvětlují dále lidé z ČHMÚ.
Noční svítící oblaka
Poněkud déle než několik dní budeme moct na obloze hledat Noční svítící oblaka. Tento úkaz má anglickou zkratku NLC (NoctiLucent Clouds) a přesně popisuje, co je na něm zajímavého.
Sluncem odspoda nasvětlená oblaka jsou nejvýraznější mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi druhou a čtvrtou hodinou mezi severozápadním a severovýchodním obzorem. Vidět jsou jako zářící pavučinky a mohou někdy nabídnout opravdu majestátní divadlo.
Nezvyklý úkaz namodralých či bělavých závojů se nejčastěji objevuje na obloze v týdnech okolo letního slunovratu. Ten nastane už příští týden.
„Vzniká výrazněji výše než běžná oblačnost, ve výšce asi 85 kilometrů nad Zemí, a to v důsledku nabalování ledu na částice zejména meteorického prachu vysoko v mezosféře,“ uvedl pro náš server již dříve astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Noční svítící oblaka jsou tak nejvýše pozorovatelnou oblačností v zemské atmosféře.
Česká republika leží na jižní hranici zeměpisných šířek, odkud lze tento jev pozorovat. Na jih od nás se tvoří jen zřídka. Severněji od 65 stupně jejich pozorování brání přílišný jas oblohy, protože zde v létě nenastává tma.
19. června 2018 |
